Vypracované otázky 2016

Mezi nejvýznamnější přirozenoprávní kodifikace řadíme:

Německo:

• Codex Maximilianeus Bavaricus Civilis (1765) – kodifikace občanského práva hmotného

• Allgemeines preußisches Landrecht (APLR, 1794) – souhrn veškerého pruského práva

Francie:

• Deklarace práv člověka a občana (1789) o Code civil (původně Code Napoléon, 1804)

• Code penal (trestní zákoník, 1810)

Rakousko:

• Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch (ABGB, 1811)

V návaznosti na přirozenoprávní koncepce 17. a 18. století vznikají v 19. století rozsáhlé kodifikace, které souhrnně upravují jednotlivá právní odvětví. Vznikají tak obsáhlé zákoníky, ať již občanské, obchodní či trestní.

Hlavními rysy přirozenoprávních kodifikací jsou výlučnost, úplnost, obecná závaznost či uplatnění principů svobody. Výlučností chápeme roli těchto zákoníků být hlavním zdrojem práva v dané oblasti. Zvyklosti či právní zásady se uplatňují pouze secundum et intra legem (pokud se jich zákon dovolával).

1. Občanské zákoníky

   • Upravují oblast občanského práva – tj. právo rodinné, věcné, dědické či závazkové

   • Přelomovým předpisem v této oblasti se stal Code civil, který více či méně ovlivnil tvůrce pozdějších občanských zákoníků

   • Rakouský občanský zákoník – ABGB z roku 1811

   • Německý Bürgerliches Gesetzbuch – BGB

2. Obchodní zákoníky

   • Slouží k úpravě obchodněprávních vztahů

   • Smyslem těchto zákoníků je vymezení jednotlivých subjektů těchto vztahů

   • Úprava těch činností souvisejících s podnikáním, které neupravuje občanský zákoník

   • Obchodní zákoníky byly přijaty ve Francii (1808) či v Německu (1861).

3. Trestní zákoníky

   • Slouží k vymezení skutkových podstat trestných činů

   • Na rozdíl od starších předpisů jsou nové trestní zákoníky koncipovány tak, aby pomáhaly napravovat pachatele

   • Liberální ideje vzešlé z VFR umožňovaly zahrnutí presumpce neviny či právo na obhajobu

   • Příkladem trestního zákoníku je Josefínský trestní zákoník z roku 1787

Přirozenoprávní kodifikace si kladly za cíl vytvořit nově uspořádané právo vzešlé z nových hodnot – ideálů VFR či osvícenských idejí.

Otázka č. 24 – Code civil a jeho význam pro vývoj práva ve světě

Již od počátku revoluce byl zájem na tom, aby byla vypracována nová a ucelená kodifikace občanského práva, v dobách radikálních změn to však nebylo možné. Završit legislativní práce se povedlo až Napoleonovi a jeho právníkům vydáním Code civil des Francais v roce 1804. Skládal se z úvodního titulu a tří knih o celkovém rozsahu 2281 článků.

Úvodní titul měl pouhých 6 článků a pojednával o věcné a osobní působnosti zákoníku či nepřípustnosti retroaktivity.

První kniha (O osobách – čl. 7 - 515) – převážně normy rodinného práva. Koncepce rodinného práva byla založena na otcovské autoritě, manželka se ocitla v podřadném postavení, její majetek spravoval manžel. Možnost rozvodu byla za přísných podmínek.