Vypracované otázky 2016
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Zavedení písemného procesu – celý soudní proces probíhá písemnou formou (od podání žaloby až po rozsudek – „co není zapsáno, neexistuje“ – vliv byrokracie)
Otázka č. 22 – Zrod moderního práva v 17. a 18. století – zdroje a charakteristika
Otázka č. 23 – Pojetí a základní rysy přirozenoprávních kodifikací
Přirozenoprávní koncepce – ovlivněny římským právem a rozvojem humanismu, vrchol v 17. a 18. století, racionální pojetí umožňuje nové chápání staré filozofie: „přirozeným právem je ideální právo, které je nezávislé na státní moci a vyplývá z rozumu a podstaty člověka“
Na rozdíl od dřívějších unifikací celého práva nebo jeho součástí se přirozenoprávní kodifikace snaží o vytvoření nového a kvalitnějšího právního řádu. Svou inspiraci hledá v systému římského práva, které bylo v Evropě od 11. století hojně recipováno. Dalším výchozím bodem tohoto řádu je humanistické myšlení (zejména francouzské a nizozemské).
Prvním z řady myslitelů, kteří ovlivnili charakter přirozenoprávních koncepcí, je Hugo Grotius (1583 – 1645). Dle něj jsou stát a právo ryze pozemského původu, stát vzniká na základě společenské smlouvy uzavřené mezi lidmi, jednotným základem práva je rozum. Srovnáním došel k závěru, že nehledě na právu existují ve všech civilizacích určité principy, které lze považovat za přirozené.
Dalším přirozenoprávním myslitelem byl Thomas Hobbes (1588 – 1679). I on viděl princip státu ve společenské smlouvě. Za zlomový okamžik považoval přechod k míru a jeho respektování.
Dopad na vývoj státu
Přirozenoprávní koncepce, namířená proti absolutistickým formám vládnutí (i když zprvu viděla ideál v „moudrém a spravedlivém panovníkovi“ - T. Hobbes) logicky hledala oporu v demokratizaci státního zřízení – požadovala dělbu státní moci, podíl obyvatelstva na řízení státních záležitostí a osobní svobodu jednotlivce.
Dělbu moci „nakousl“ John Locke, dnešní model vytvořil Charles Louis Montesquieu v díle „O duchu zákonů“, kde představil dělení moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Tyto myšlenky společně s úsilím o odstranění absolutismu vedly ke vzniku konstitucionalismu – vymezení základních státních principů do ústav. Ty byly schvalovány parlamenty – volenými orgány – tak, aby byla naplněna zásada, že veškerá moc pochází z lidu. Soudy byly nezávislé a oddělené od státní správy.
Dopad na vývoj práva
Dopad přirozenoprávních teorií na oblast práva můžeme spatřit zejména ve velkých kodifikacích 18. století - byly ovlivněny dobovou představou "přírodou daných a zdravým rozumem poznatelných práv" a vznikaly hlavně v německém a francouzském jazykovém prostoru. Tyto kodifikace mnohdy tvoří samotné jádro jednotlivých právních řádů a byly namířeny proti feudálnímu uspořádání společnosti, snažily se o zrod nového systému práva založeného na rovnosti před zákonem, osobní svobody či nezadatelných a nezcizitelných práv.