Vypracované otázky 2016
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Dělení společnosti na nerovné skupiny → projev majetkových rozdílů
Starověké státy můžeme dělit na: raně otrokářské státy (Mezopotámie, Izrael, Asýrie, někdy také nazývány „orientální despocie“) a klasické otrokářské státy (řecké polis a Řím).
Mezopotámie
Od 4. tisíciletí dochází v oblasti Mezopotámie
(mezi řekami Eufrat a Tigris) k osidlování kmeny Sumerů (v deltě řek) a Akkadů (severněji). Již v této době vznikají nejstarší městské státy (např. Ur, Uruk, Eridu či Nippur), hegemonii nad nimi nakonec získává Lagaš. Kolem roku 2350 př. n. l. sjednocuje Sumer a Akkad Sargon Akkadský. Tato říše byla rozvrácena kmeny Gutejců.
K rozkvětu země došlo za vlády první babylonské dynastie, jehož vrcholem byla vláda panovníka Chamurappiho (1792-1750 př. n. l.). Došlo k silné centralizaci, stavbě zavodňovacích
kanálů a dalším hospodářským reformám, které si vynutily sjednocení právních předpisů. Pod náporem Kassitů však byla i babylonská říše vyvrácena, nicméně Kassité z velké části přejali její kulturu. Postupně docházelo k bojům mezi různými národy (Asyřané, Chaldejci), roku 539 byla Babylonie dobyta Kýrem Velikým a začleněná k Perské říši.
Hlavním zaměstnáním obyvatelstva bylo zemědělství. Patriarchální společnost se dělila na avíly, muškény (obě skupiny svobodné) a vardy (otroky). V čele městského státu stál kníže (ensi), byla-li však říše rozsáhlejší, používat titul panovník (lugal). V jeho rukou byla soustředěna veškerá státní moc, správu hospodářského života zajišťoval nobunda. Správu chrámového majetku zajišťoval hlavní kněz (sangu).
Nejstaršími právními památkami jsou lagašské reformy Urukaginovy následované kodifikací panovníka Urnammu (21. stol př. n. l.). Další právní památkou je sbírka zákonů Bilalamy, krále z Ešnunny – regulace hospodářského života a mezilidských vztahů.
Nejvýznamnější právní památkou se však stal Chamurappiho zákoník. Je psán akkadsky na dvoumetrové čedičové stéle a obsahuje 282 paragrafů. Nacházela se v něm především trestněprávní ustanovení, navíc se vyznačoval značnou kazuistikou. Trestní normy jsou často postaveny na principu odvety („oko za oko, zub za zub“), četně se také využívá trestu smrti.
Chetitská říše
Kolem roku 1800 př. n. l. vzniká na území dnešního Turecka chetitský kmenový svaz. Po boji mezi kmeny dochází k vytvoření chetitského státu s hlavním městem Néšaš, později Chattušaš. V 16. století př. n. l. Chetité vpadli do Mezopotámie a zpustošili Babylon, o dvě století později vyvrátili i churritskou říši Mitanni.
V čele státu stál panovník zvaný tabarnaš. „Šlechta“ tvoří poradní orgán zvaný pankuš, který alespoň částečně omezuje panovníkovu moc. Ten byl i přesto nejvyšším správcem, vrchním velitelem vojska, soudcem i knězem.