Otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Názvy
úmluva (o smluvním právu, obvykle mnohostranná)
smlouva (bi/multilaterální, např. o nešíření jaderných zbraní)
charta (významná mnohostranná = OSN)
dohoda (obvykle nevýznamná, vládní)
protokol (spíše upravující otázky mezinárodní smlouvy – změnu)
ujednání (o zrušení vízové povinnosti)
statut (typické pro smlouvy sjednávající mezinárodní orgány nebo orgány - Statut soudního dvora)
Druhy smluv
podle formy
písemné a ústní (zjednodušené)
veřejné a tajné
v plné formě (oprávněný orgán, autentifikace textu, ratifikace a i vyhlášení)
úroveň sjednání (prezidentské, vládní, rezortní)
dle počtu smluvních stran
dvoustranné = bilatelární
vícestranné = plurilaterární
mnohostranné = multilaterární, unilaterární
-
universální, oblastní, regionální
dle možnosti přistoupení
Uzavřené – zejm. dvoustranné týkající se práv a závazků stran
otevřené – zejm. právotvorné a mnohostranné, Briand-Kellogův pakt
-
polootevřené (zavřené) - přístup je vázán na podmínky, souhlas (vstup do EU)
obsahu smlouvy
politické – bezpečnost stran
hospodářské – hosp., technická, kulturní a sociální spolupráce
rovné
nerovné
kontraktuální strany si stanoví zvláštní práva a povinnosti
-
s plněním jednorázovým (vytýčení hranic), opakujícím se (dopravní celní)
dle doby trvání
krátkodobé
dlouhodobé
časově neomezené
preliminární – předběžná, řešící dočasným způsobem
definitivní
Text – preambule, kapitoly, oddíly, protokolární články, datum podpisu a podpisy signatářů
Registrace a publikace mezinárodních smluv
Státy mají dle Charty povinnost registrovat smlouvy na Sekretariátu, pod sankcí nemožnosti jejich uplatnění před orgány OSN
Státy samy publikují (např. ČR: Sbírka zákonů a mezinárodních smluv)
Ratifikace parlamentem nebo referendem
Členění států podle vztahu mezinárodních smluv a vnitrostátního práva:
Monistické = – mezinárodní smlouvy přijímají jako součást vnitrostátního práva
Dualistické = oddělují mezinárodní smlouvy a vnitrostátní právo
Systém práva
Systém práva:
lze sledovat z hlediska praktického i teoretického
uspořádán do jakési pyramidy, sestavené z právních norem, které se dále uskupují do právních odvětví, normy odvětví jsou diferencovaně seřazeny do jehlanu, na jehož vrcholu je jediná norma, které jsou všechny ostatní normy podřízeny
právní norma - je základní a elementární jednotkou právního systému, množina norem vytváří NPA, kt. reguluje určitý okruh společenských vztahů
právní odvětví - vyšší skladebná jednotka systému práva, jeden nebo dva právní předpisy hrají dominantní úlohu (OSŘ a OZ) – pomyslná nadřazenost – zaměřeny na nejvýznamnější okruhy vztahů příslušného typu, jednotící prvek konkrétního právního odvětví
Za nejvýznamnější jsou považovány občanské, obchodní, trestní, správní
Za základ právního odvětví bývají považovány základní zásady (principy), jednotlivé normy nemohou být s nimi v rozporu
Jestliže význam zásady přerůstá jedno právní odvětví, nabývá meziodvětvový charakter, může být zakotvena přímo v ústavě jako nejvyšším zákoně státu (např. zásada nezávislosti soudů, rovnosti před zákonem). Některé ústavní principy lze považovat za principy práva, např. svoboda, rovnost, humanismus.