Vypracované otázky ke zkoušce

• v ČR pouze nálezy Ústavního soudu

1. Právní obyčeje

   • nejstarší prameny práva vzniklé spontánně

   • právní význam získávají dlouhodobým používáním a obecným uznáním svého obsahu

   • v ČR výjimečně, spíš podpůrné

Prameny práva také dělíme:

Podle právní síly - nejvyšší (ústava, ústavní zákony)

- vyšší (mezinárodní smlouvy, zákony, zákonná opatření senátu)

- nižší (všechny ostatní)

Podle působnosti - primární (zákonné normativní právní akty „NPA“)

- sekundární (podzákonné NPA – slouží ke konkretizaci primárních)

Podle odvozenosti - původní více otázka č. 8

- odvozené

Podle kompetence - věcná (stát, kraj, obec)

- časová (omezená x neomezená)

- územní

Znaky obyčejového práva

Právní obyčej je v Evropě do značné míry překonaná forma práva. Aby se obyčej stal pramenem práva, musí splňovat tyto podmínky:

a) konkrétní chování se musí na určitém území dlouhodobě, fakticky a masově

uskutečňovat

b) obyčej musí být určitý, tzn., že existuje možnost stanovit jeho obsah

c) státní orgány musí obyčejové právo používat při řešení jednotlivých případů, tedy

ho musí aplikovat při vydávání individuálních právních aktů (IPA) a při jeho porušení

musí uplatňovat státní donucení - sankcionování

5. Normativní interní směrnice (pojem, forma, závaznost)

Interní normativní směrnice - nepatří mezi prameny práva, ale má obdobný charakter

- nevyhlašují se veřejně, dávají se najevo těm, kteří jejich obsah potřebují znát k výkonu svých funkcí

- jsou to metodické pokyny, směrnice, rozkazy

- INS příslušný nadřízený orgán upravuje práva a povinnosti administrativně podřízených státních orgánů, státních organizací nebo podniků - řídí podřízené, jsou závazné pro zaměstnance

Forma INS - může být vyjádřena i ústně - zákaz kouření, nemusí mít písemnou podobu

- je závazná a musí být respektována

Závaznost - v hierarchii nadřízenosti a podřízenosti

• interně individuální – pro jeden subjekt (rozkazy, instrukce, příkazy, např. i usnesení vlády)

• interně normativní instrukce – pro více subjektů

6. Původní právotvorba. Subjekty s právotvornou pravomocí. Svrchovanost zákona.

Normotvorné subjekty práva - jsou závislé na typu právní kultury.

V kontinentálním systému práva to jsou převážně státní orgány - zákonodárné orgány, které mohou v určitém rozsahu tuto pravomoc delegovat; soudy nejsou v zásadě tvůrci práva. Právo může vznikat i mimo stát -> normativní smlouvy - musí být státem přijaty. Normotvornými subjekty práva mohou být i subjekty samosprávy, ale to pouze v zákonném rozsahu.

Svrchovanost zákona:

Vydávání zákonů je výrazem svrchovanosti státní moci. Prostřednictvím zákonů lze stanovit závazná pravidla pro všechny druhy subjektů právních vztahů. Vyšší právní sílu než zákony mají pouze ústavní zákony.