Státověda

- vlastní procedura je v mnohém podobná volbám, ale je jednodušší tím, že odpadá stadium kandidování; zůstává ale vytváření institucí a zjišťování výsledků, sestavení seznamů občanů atd.

- postupně se začalo referendum rozšiřovat i na další otázky, např. přistoupení k nadnárodním organizacím, o vystoupení z federace atd.

- rozdíl mezi referendem a plebiscitem je v tom, že v plebiscitu se zpravidla jedná o vyslovení důvěry nebo nedůvěry nějaké osobě

• obligatorní referendum: je podmínkou platnosti nějakého aktu

• fakultativní referendum: koná se pouze na žádost určitého počtu občanů nebo rozhodne-li tak parlament

• referendum finanční: mají ho některé švýcarské kantony, řeší finanční otázky

• závazné referendum: váže jako každé jiné rozhodnutí státního orgánu či parlamentu

• konzultativní referendum: výsledek nemá závazný charakter a parlament je vázán názorem občanů jen politicky; slouží pouze k tomu, aby se občané mohli vyjádřit, popřípadě i legitimovat nějaký státní orgán k řešení závazné otázky

• referendum předběžné: koná se před tím, než má o věci rozhodnout příslušný orgán

• referendum následné: koná se až po určitém rozhodnutí a je závazné, někdy se označuje jako veto

Další formy

→ lidová iniciativa: blíží se lidovému vetu, požaduje nějaké politické rozhodnutí; k její závaznosti je třeba získat určitý počet podpisů nebo určitého procenta obyvatel

→ pokyny voličů: je to instituce, která předpokládá závaznost návrhu voličů pro jejich zástupce v parlamentech nebo orgánech samosprávy; objevuje se pouze v revolučních obdobích

→ teorie mandátu: založena na myšlence, že program, na základě kterého byli poslanci nebo kandidáti určité strany zvoleni, je závazný pro postup během volebního období

→ petice: umožňují skupinám i jednotlivcům obracet se na státní orgány a požadovat po nich projednání obsahu petice; má se týkat veřejných záležitostí; povinnost orgánu je zabývat se peticí, nikoliv však jim vždy vyhovět

→ deputace: možnost voličů osobně navštívit např. parlament nebo předat tam svou žádost

→ všelidové diskuse: zejména v bývalých socialistických státech; měly občanům umožnit vyjádřit se k návrhům významných zákonů nebo ústavy

60. Moderní stát a postavení jednotlivce; základní pojmy

- každý stát je ve státovědě zpravidla definován podle tříprvkové teorie (původně od Jellinka), tzn. státní území, státní lid a státní moc

- subjekty, kterým státní moc náleží a kterou vykonávají buď přímo, nebo zprostředkovaně => obyvatelstvo ve smyslu lidu, národu je současně objektem i subjektem státní moci

- v moderním státě však nejde jen o subjekty státní moci podřízené, současně se jedná o subjekty, kterým státní moc ve státě náleží a kterou vykonávají buď přímo, nebo zejména prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní