Státověda

• Absolutní většina představuje požadavek nadpoloviční většiny všech hlasů.

• Kvalifikovaná většina znamená jakoukoli vyšší než absolutní většinu.

• Relativní většina je většinou počtu hlasů, odevzdaných určité alternativě, v poměru k ostatním počtům hlasů, odevzdaných jiným alternativám

- menšina by měla být chráněna z mnoha důvodů:

→ neexistuje žádný důkaz pro to, že by většina měla pravdu nebo zaručovala správnost rozhodnutí

→ většina se může mýlit a také se občas mýlí a proti jejím omylům musí být menšina chráněna nejen dnes, ale i do budoucnosti

- menšina má respektovat rozhodnutí většiny v případě, že se rozhodovalo v podmínkách svobody a rovnosti demokratickým způsobem, kdy svoboda a rovnost rozhodujících nejen zajišťují základní konsens, nýbrž také chrání základní hodnoty existence menšiny

- pokud nejsou chráněna práva menšin, nelze o demokracii hovořit

Základní procedurální prostředky ochrany menšiny:

• kvalifikovaná většina – zajišťuje souhlas části menšiny s většinovým rozhodnutím

• zákaz majorizace – tam kde není splněna podmínka kvalifikované většiny, je třeba většiny uvnitř dané menšiny

• paritní složení orgánu – většina i menšina jsou zastoupeny stejně

• možnost menšiny obrátit se k referendu, na ústavní soud nebo jiný orgán

• poměrné zastoupení – umožňuje menšině vyslat do zastupitelských sborů a jejich orgánů své zástupce bez vlivu většiny

• kvalifikovaná menšina – kdy rozhodnutí není třeba žádného z uvedených typů většiny a stačí předem určený počet členů menšiny

• procedurální práva menšiny – k podání určitého návrhu stačí jen třetina, čtvrtina, pětina členů kolegiátního orgánu

• přihlížení k zájmům menšiny

• prostředky ochrany základních práv – menšina se může dovolávat základních práv a svobod

Pravidla demokratického rozhodování

• princip rovnosti - v podobě rovnosti hlasů

• princip svobody výběru – většinové hlasování je možné, je-li rozhodováno nejméně o 2 variantách

• svoboda projevu - a možnost předkládat návrhy a varianty řešení

• čas – významný prvek – umožňuje střídání většin u moci, většinu lze tvořit pouze k určitému okamžiku

• konsens v základních otázkách společnosti – tam kde není, platí, že většinový systém je hra s nulovou hodnotou, kde vítězství jednoho značí porážku druhého

• rozhodování podle určitých pravidel – přesné vymezení okruhu těch, kteří jsou oprávněni rozhodovat a předem určená procedura rozhodování

→ další možnosti rozhodování:

• monokratické (např. prezident)

• konkordanční (konsenzuální) – dohoda všech zúčastněných a rozhodnutím postižených (např. Švýcarsko)

• jednomyslné rozhodování – každý účastník má právo veta

• menšinové – stačí souhlas tzv. kvalifikované menšiny

• na základě proporcionality

• náhoda (los)