Státověda

53. Forma vlády shromáždění

- projevuje se zde dělba práce, ne dělba moci

- monistický model výkonu státní moci

- parlament je nejvyšší, ostatní nejvyšší státní orgány svoji legitimitu odvozují od něj, jsou to jeho orgány

Vláda

- je kolektivní orgán, který se považuje za tzv. Ausschußregierung (vláda považována za výbor parlamentu)

- sedmičlenná, složena z pěti ministrů, viceprezidenta a prezidenta (ti jsou voleni z členů vlády na 1 rok – dochází k rotaci funkcí; každý ji může zastávat jen jeden rok za sebou, viceprezident se může stát prezidentem, naopak ne)

- prezident řídí činnost vlády (má postavení předsedy vlády), ve vztahu k zahraničí plní pouze ceremoniální funkce (někdy se říká, že se jedná o kolektivní hlavu státu)

- jednací kvórum je pětičlenné, pro rozhodnutí je třeba dosáhnout prostou většinu

-do 70. let 20. století vláda projednávala všechny otázky jako kolektivní orgán, postupně v některých otázkách svého resortu mohl přijímat rozhodnutí ministr (uplatňuje se tzv. monokratický princip ve vztahu k příslušnému resortu)

- uplatňuje se zde i několik ústavních zvyklostí a obyčejů

→ základem je hledání konsensů (konsensuální demokracie, užívání přímé demokracie)

→ ve vládě by měli být stejným dílem francouzsky a německy mluvící členové a jeden Švýcar z italsky mluvícího kantonu

→ minimálně jedním členem vlády by měla být žena

a při sestavování vlády by měl parlament dbát na to, aby byli rovnoměrně zastoupeni starší a mladší členové (délkou funkce, ne stářím)

→ základem je inkompabilita funkcí s jakoukoli jinou funkcí ve své sféře

→ má se dbát o rovnoměrné zastoupení všech kantonů, ale Zurich, Bern a Vaud musí být zastoupeny vždy

→ mělo by se dbát o rovnoměrné zastoupení katolické, socialistické, radikální strany a alespoň jeden člen by měl být ze strany agrární

Spolkový kancléř

- volen současně s vládou, stojí v čele spolkové kanceláře (spolkový kancléř není ve Švýcarsku premiérem ani předsedou parlamentu, je šéfem úřadu spolkové rady vlády, které má zajišťovat její agendu, činnost – ale zaměstnanci spolkové kanceláře působí ve výborech a komisích parlamentu)

- má silnou pozici, je volen (stejně jako spolková vláda) a je na spojnici mezi vládou a parlamentem (proto se této formě vlády říká také direktoriální)

54. Demokracie a její formy. Znaky demokracie z hlediska státovědy

Demokracie a její formy

- demokracie je polyvalentním pojmem, který je chápán různě a bývá zkoumán z mnoha hledisek

- rozlišujeme formu přímé demokracie, polopřímé a zastupitelské demokracie

- existuje více než 300 definic pojmu demokracie

- demokracii můžeme chápat jako určitý ideál a cíl založený na určitých hodnotách a současně jako formu vlády, která tyto hodnoty uplatňuje