Státověda

Správa

- prezidentská správa: ­ zabývá se jí Rada ministrů

- zbývající státní správa ­ spadá do působnosti vlády v širokém slova smyslu

Kohabitace

- prezidentem zvolen levičák

- francouzská vláda musí mít důvěru od Národního shromáždění (vláda není formou prezidenta, je to jeden ze samostatných nejvyšších orgánů), ani samotný prezident nemůže dát Národnímu shromáždění návrh na vyslovení nedůvěry vládě (jen kdyby to navrhl premiér)

- postavení vlády také posiluje situace popsaná v čl. 36, že její zákonodárná působnost je vymezena výčtem (nejedná se o delegované zákonodárství, ale o pravomoc vlády vydávat ve všech zbývajících oblastech zákonodárství normy se silou zákona)

52. Racionalizovaný parlamentarismus

období Výmarské republiky

- ústava zakotvovala poměrně široký katalog základní práv a svobod, současně zakotvovala silné postavení říšského prezidenta (jmenoval vládu a Parlament se jí zabýval, až když jí chtěl vyslovit nedůvěru)

- spolkový prezident navrhuje spolkovému sněmu kandidáta na úřad spolkového kancléře, který jej volí bez rozpravy; musí být zvolen absolutní většinou (pokud ne, pak je možné v následujících 14 dnů pokusit o jeho novou volbu, když není zvolen ani do této doby, je možné volit kancléře z dalších návrhů); když je zvolen, spolkový kancléř jej jmenovat musí, získá-li relativní většinu, záleží na spolkovém prezidentovi

- po zvolení je kancléř jmenován spolkovým prezidentem a navrhuje mu ministry (členy spolkové vlády), prezident jim nemusí vyslovovat důvěru (kancléř má kromě výběru ministrů legitimitu rozhodovat o základních zásadách vnitřní a zahraniční politiky ­ tzv. kancl. princip)

resort princip: ­ každý člen vlády odpovídá za svěřený resort

→ kolegial princip: ­ případné spory mezi členy spolkové vlády se řeší ve vládě jednáním a hlasováním

- dojde-li spolkový sněm k závěru, že kancléř tyto principy nesleduje, vyslovuje mu nedůvěru prostřednictvím konstruktivního vyslovení nedůvěry; ­ po uplynutí 48 od vyslovení nedůvěry musí zvolit nástupce (když jej nezvolí, původní kancléř zůstává ve funkci)

- kancléř může požádat o vyslovení důvěry sněm

, může to spojit s návrhem zákona (pokud sněm nevysloví důvěru, má prezident 3 týdny na to, aby zvážil, zda nerozpustí spolkový sněm)

- nouzový stav zákonodárství: ­ kancléř může požádat prezidenta se souhlasem spolkové rady (= druhá komora parlamentu, která vzniká na základě delegace vlád spolkových zemí) v případě návrhu zákona, který prohlásil za naléhavý, o vyhlášení nouzového stavu zákonodárství, se kterým spolkový sněm vyslovil nesouhlas nebo ho přijal v jiné podobě

- tento nouzový stav může spolkový prezident vyhlásit na 6 měsíců pouze jednou v průběhu jednoho funkčního období téhož spolkového kancléře