Státověda

Dělení

• absolutistická monarchie

  - panovník je suverénní osobností, ale i suverénním státním orgánem

  - soustřeďuje zákonodárnou, výkonnou i soudní moc (stojí mimo právní řád)

  - jeho moc je nedělitelná, jednotná a neomezená, ostatní orgány státní správy jsou panovníkovi podřízené

  - Francie 18. století, carské Rusko

• konstituční monarchie (omezená)

  - panovník je omezen určitými činiteli, kteří se s ním dělí o vládu

  -monarcha je jedním se státních orgánů, ústavou je vymezen jeho poměr k ostatním nejvyšším státním orgánům

  - panovník nemá privilegované postavení, je jedním z občanů státu,

  - má sice suverénní postavení, jeho svrchovanost je ale omezena ústavou

  - skandinávské země, Velká Británie

• stavovská monarchie

  - panovníkova moc je omezována privilegovanou částí občanů, tj. stavy

  - je to přechod od absolutní ke konstituční monarchii

Republika

• hlava státu je dočasně volena, platí pro ni právní řád, nemá žádná osobní privilegia

• vztahy mezi nejvyššími státními orgány jsou založeny na zásadě nezávislosti, systému vzájemných brzd a rovnováh

• princip demokratické volby a dočasnosti funkce

• existence nezadatelných – přirozených práv občana

• účast občanů na správě státních záležitostí a rovnost občanů

• dělby moci

• (základní vztahy mezi státními orgány lze posuzovat na základě teorie dělby moci nebo parlamentarismu)

Teorie dělby moci

• Montesquieu: zákonodárná, výkonná a soudní → tripartita mocí

• inkompatibilita funkcí poslance s funkcí jinou

Systém vzájemných brzd a rovnováh:

• zákonodárná moc vydává prvotní normy, moc výkonná a soudní jsou jí podřízeny a musí ji provádět

• výkonná moc může pozastavovat návrhy zákonů

• soudní moc působí vůči zákonodárné jako kontrola ústavnosti, vůči výkonné jako kontrola jejích konkrétních rozhodnutí

Parlamentarismus

• systém vlády je založen na existenci nejvyššího ústavního orgánu - parlamentu – jako zastupitelského sboru

• parlament má výsadní postavení, vykonává zákonodárnou činnost, kontroluje výkonnou moc, závisí na něm vláda (je mu odpovědná)

• parlament má výsadní postavení při tvorbě norem (výkonná moc může vydávat pouze normy podzákonné), obvykle volí i hlavu státu

• parlamentní republika

• parlament má v soustavě nejvyšších státních orgánů vedoucí postavení, vláda odpovídá parlamentu

• prezidentská republika

• nezávislost mocí na sobě, nezávislost nejvyšších státních orgánů na sobě

• prezident je hlavou státu a zároveň mu náleží výkonná moc, není závislý ani odpovědný parlamentu, má právo veta a právo zákonodárné iniciativy

• k realizaci výkonné moci si vytváří vládu (je to ale spíše poradní sbor), parlament je omezen na vydávání zákonů a schvalování rozpočtu

45. Nositel státní moci a jednotlivé formy vlády