Státověda

→ ústavy zakazující změnu za určité situace: např. ústava Belgie stanoví, že návrh změnu ústavy nelze projednávat v době války nebo když se sněmovny parlamentu nemohou sejít na státním území

Dynamismus ústavy

- je opakem stability, otázka, zda je lidské dílo dokonalé a zda má jedna generace právo zavazovat generace další

→ ústavy přikazující pravidelně provádět změny v určitých lhůtách: např. ústava Portugalska 1911 stanovovala, že se má ústava každých 10 let přezkoumávat a podle potřeby měnit

→ ústavy umožňující provádět změny podle potřeby: každá ústava s výjimkou těch ustanovení, která nelze podle ní měnit

42. Forma ústavy

- zvláštní podoba uspořádání prvku obsahu ústavy mezi sebou (vnitřní struktura) a jejich vystupování navenek vůči jiným právním předpisům (vnější forma)

vnitřní struktura je tvořena vazbami prvků ústavního obsahu bez ohledu na to, kde se v ústavě nacházejí

• ústavní normy tvoří základní prvek obsahu
• ústavní instituty soustřeďují ústavní normy upravující určitý institut (např. mandát, vlastnictví, volby, zákonodárný proces atd.)
• ústavní systém tvoří uspořádaný soubor všech ústavních norem

vnější forma - spočívá ve vyjádření ústavního obsahu navenek

→ obecná systematika: snaha vyjádřit teoretickou či ideologickou koncepci, na které je ústava budována (např. na prvním místě se nachází dělba moci, popř. zakotvení důležitosti komunistické strany)

→ zvláštní systematika: je stejná v ústavách různých států, jde o legislativně–technickou záležitost (je to věc legislativního umění); uspořádání jednotlivých ustanovení, jejich vzájemná provázanost a členění atd.

Vyšší právní síla

- právní síla ústavy je spjata s právním řádem, který je hierarchicky uspořádán (předpis nižší úrovně nesmí odporovat předpisu úrovně vyšší, resp. musí s ním být v souladu)

- ústava je právním předpisem nejvyšší právní síly

změna ústavy: problém je v tom, že ústava má vyšší právní sílu, projevuje se zde odlišnost od ostatních procedur zejména ve:

• výčtu subjektů zákonodárné iniciativy: může být širší nebo užší než při podávání obyčejného návrhu změny zákona

• způsobu projednávání návrhu: např. prodloužení doby projednávání atd.

• požadovaném způsobu přijetí

• přímá účast voličů:může se jednat o každou změnu ústavy nebo pouze o některá ustanovení

• rozhoduje zastupitelský orgán: může se jednat přímo o orgán svolaný k úpravě ústavy (konvent, ústavodárné shromáždění), nebo je tato činnost svěřena parlamentu (ten ale postupuje podle zvláštních pravidel, např. vyšší kvorum, rozpuštění a potvrzení v nových volbách atd.)

• kombinace přímé účasti voličů a zastupitelského orgánu: lid přijímá ústavu schválenou předtím parlamentem, např. Francie 1946, Dánsko 1953

• rozhodnutí subjektů federace: např. v USA nebo ve Švýcarsku