Státověda

- jazyk by měl být v souladu s výchovnou funkcí ústavy, často vyjadřuje zvláštnosti národní povahy, povaha ústavy ale nutí ústavodárce používat velmi obecné pojmy (ty vyžadují další interpretaci)

- délka: některé ústavy jsou velice rozsáhlé (hlavně jihoamerické státy)

43. Forma státu

- způsob organizace a fungování státní moci.

- dělíme ji na:

• problematiku formy vlády

• problematiku státního zřízení (vztahy mezi státem a jeho částmi)

• problematiku státních režimů (vztahy mezi státem a jednotlivcem)

základní formy státu:

• monarchie – zdrojem moci je monarcha

• aristokracie – zdrojem moci je určitá privilegovaná skupina

• demokracie – zdrojem moci je lid

Různé teorie

Starověk: Aristoteles (vždy hovořil ve dvojicích)

• jednotlivec: jedna část formy státu je pozitivní, např. monarchie, jednotlivec koná ve prospěch státu; druhá část je negativní, např. tyranie, jedinec nekoná ve prospěch státu, ale ve svůj

• skupinová vláda: pozitivní forma je aristokracie, kdy skupina vládne ve prospěch státu; negativní forma je oligarchie, kdy skupina vládne ve svůj prospěch

• vláda většiny: pozitivní forma je polyteia neboli demokracie, kdy většina řídí stát ve prospěch společnosti; negativní je ochlokracie, kdy většina vládne ve svůj prospěch

Středověk

• hovořilo se o formách ideokracie, kdy je vláda odvozená od vyšší úrovně (boží), přičemž pozemská část představovala správu této ideje (např. vztah mezi církevní a světskou mocí)

• koncept jednoty světa: jeden svět má mít jen jednu hlavu, tou musí být papežská moc

• koncept vikariátu: vikářem (správcem) je papež, který světskému panovníkovi poskytuje podíl na správě veřejných záležitostí

• teorie dvou mečů: dva meče byly svěřeny papeži, ten má dát jeden panovníkovi (světské moci)

• Nicolo Machiavelli

  • forma monarchie: v čele stojí monarcha, král

  • forma republiky: všechny ostatní formy kromě monarchie

44. Pojem a členění forem státu a forem vlády

Formy vlády

• jedná se především o povahu vlády, tedy kdo a jakým způsobem vládne (dělíme republiku – monarchii) a účast občanů na vládnutí

• dále sem patří složení a povaha nejvyšších státních orgánů a vztahy mezi nimi

• vypovídá o tom, kdo je nositelem moci, jak ji vykonává, jaké orgány si k tomu vytváří, jaké vztahy jsou mezi těmito orgány, jaký má nositel moci vztah k občanům a jak je tento nositel moci dosazován

Monarchie

• monarcha je suverénní osobnost, stojí v čele státu, má privilegované postavení vůči obyvatelstvu

• monarcha vykonává svou funkci zpravidla dědičně a doživotně

koncepce monarchie

• teokratické: panovník je zástupce nebo obdoba Boha na světě

• patriarchální: panovník je obdoba otce rodiny

• patrimoniální: panovník je vlastník státu, dědic po otci)

• smluvní: panovník má práva od lidu na základě smlouvy s ním