Státověda

- stát není chápan pod osobou monarchy-vlastníka (patrimoniální teorie), postupně se vyděluje ze společnosti, stává se jejím reprezentantem

- se vznikem konstituční monarchie nový právní subjekt – lid → moc přechází na něj

- stát už není chápán jako panovníkův majetek, ale jako právnická osoba (veřejnoprávní korporace osob)

- stát získává mocenský monopol – povinnost všech se mu podřídit, zakazuje svémoc, civilizovaná spol.

- trvá nepřetržitě v čase racionální stát

- stát se odděluje se od církve – sekularizace, založen na pozitivním právu (legitimace ústavou, ne Bohem)

- moc se stává předmětem právní úpravy – juridizace politiky (její právní regulace)

- v 19. a 20. stol. i k judicializaci (polit. a mocenské spory = předmět soudního řízení)

- myšlenka suverenity (Bodin) se začíná projevovat uvnitř, ale i mezi státy navzájem – vznikají základy mezinárodního práva

→ státní aparát

- stát již není chápán pod osobou monarchy (absorpční reprezentace), stává se reprezentantem spol. => reprezentační stát (subjekt reprezentace – lid) - reprezentace parlamentem, kongresem, sněmem

- vytváří se hierarchie správních orgánů → zvláštní stav úředníků z povolání

statistická služba (poskytují státu přehled o jeho stavu), výběr daní, správa financí

- juridizace a judicializace mocenských poměrů →soustava nezávislých → nestranné, odborné rozhodování vzdělaným soudcem

- vytváří se stálá profesionální armáda – nemusí se spoléhat na šlechtu

- daňový stát – daně nejen na vedení válek → pravidelně k zajištění chodu

=> dochází k odlišení státního jmění a soukromého jmění zeměpána

→ právní systém

- jednotný systém práva => usnadnění právního styku subjektů, odstraňuje bariéry v obchodu apod.,

- překonává právní partikularismus (souvisí se zaváděním celní a měnové unie uvnitř států)

- začíná převažovat tvorba pozitivního práva (panovnická novotvorba, pak parlament)

- zákon není individuální, ale obecně formulovaný akt (zákonný stát) → éra kodifikací

- odlišuje se soukromé (právní subjektivita fyz. a práv. osob, včetně státu, rovnost a autonomie vůle) a veřejné právo (stát jako nositel svrchované moci na vymezeném území)

- předpokladem závaznosti je publikace v předem určené formě

doktrína právního státu: stát je rovněž vázán právními pravidly, která vytváří →zaručeno právní postavení jednotlivce, zákaz svévole jednání státní moci, ne vše, co má podobu zákona je nutně právem (koncepce materiálního právního státu)

---

- další rozvoj s 1WW a zcela nová dimenze moderního státu po 2WW

- stát se dostává do pravidelného vtahu s jinými

- přeměna z formálního na materiální právní stát (také vázán na zákon schválený parlamentem)

- rozhoduje forma zákona, jeho soulad s ústavou