Státověda

→ ve formální smyslu: vzniká v 17./18. století jako právní dokument, který upravuje tyto otázky, navíc se vyznačuje zvýšenou formální zákonnou mocí; je to základní zákon odlišný od jiných (formou, procedurou změny, názvem, systematikou atd.)

Ústavy rigidní a flexibilní

→ rigidní – lze jej měnit jen složitějším postupem než u obyčejných zákonů; má ji např. ČR

→ flexibilní – platí pro ně zásada lex posterior derogat priori; má ji např. Nový Zéland, Izrael

Ústavy psané a nepsané

→ psaná – obsažena v jednom (monolegální, kodifikované) nebo i více (polylegální; jeden z těchto dokumentů může být označen jako ústava) právních předpisech; má ji ČR, Rakousko, Španělsko

→ nepsaná: je tvořena i jinými formami práva, např. precedenty, ústavními konvencemi a obyčeji

Ústavy reálné a fiktivní

- zda se litera ústavy shoduje se skutečností; fiktivnost zpravidla dopadá jen na část ustanovení

- např. ústavy SSSR v době rozpadu

→ normativní: ústava odpovídá skutečnému stavu

→ nominalistická: ústava plní jen výchovnou roli, pravidla sice platí, ale nevyužívají se

→ sémantická: realizuje se, ale je upravena pouze v zájmu držitele moci a vylučuje jeho demokratickou změnu; tento typ je ale také normativní, pouze se nejedná o demokratickou ústavu

Ústavy původní a přenesené

- v podstatě každá ústava je původní, protože nelze brát v úvahu jej její znění, ale také zakotvení ve společenských poměrech, ve kterých působí

→ původní: jsou to ústavy, od kterých se vytváří ústavy další; např. ústavy USA 1787, Francie 1875, Výmarská ústava 1919,

→ přenesené: platnost nějaké ústavy se přenese na jiné území (ústava SRN od 1990 platila i pro bývalé NDR) nebo je obnovena platnost dříve platných ústav ve stejném státě (např. v Polsku po 2. světové válce)

Ústavy oktrojované, dohodnuté a revoluční

→ oktrojované: vytvořeny panovníkem nebo jiným držitelem moci z jeho vlastní autority; např. Charta Ludvíka XVIII. roku 1814

→ dohodnuté: jsou výsledkem dohody rozhodujících společenských sil

→ revoluční: zakotvení zájmů jedné z rozhodujících společenských sil, často potlačení zájmů ostatních složek společnosti; často jsou měněny v závislosti na síle dané třídy a dalších historických událostí

Ústavy z hlediska státního zřízení a formy vlády

→ federální x unitární

→ monarchistické nebo republikánské

Ústavy prozatímní a trvalé

→ prozatímní – dočasně upravují poměry ve zvláštní situaci

- přijímány s cílem překlenout určitou dobu, např. než se sejde ústavodárné shromáždění (1918, ČSR)

→ trvalé – nahrazují prozatímní

39. Funkce a obsah ústavy moderního státu

Funkce

- ústava jako základní zákon plní celou řadu úkolů a rozmanitým způsobem ovlivňuje vývoj společnosti

- funkce ústavy jsou jiné, pokud má být stát výrazem obecného zájmu, než pokud bude stát nástrojem určité třídy k udržení a rozvoji její moci