Státověda

+ různé smíšené (semiprezidencialismus (Fr), prezidentský parlamentarismus (Chor,Por,Rus,Ukr), parlamentní prezidencialismus (Pol,Lit))

- odpovědnost: individuální, selektivní, kolektivní; racionalizovaný parlamentarismus (SRN) – konstruktivní vyslovení nedůvěry kancléři,

- kohabitace = prezident levice, vláda pravice nebo naopak

- kontrasignace = vláda odpovídá za akty hlavy státu – nutnost podpisu vlády nebo ministra

50. Westminsterský model parlamentarismu (jeho původ a vývoj)

Parlamentní republika

• překonává typickou dělbu moci

• parlament zaujímá vedoucí postavení v soustavě nejvyšších státních orgánů

• odpovědnost vlády parlamentu

  - vláda je sice jmenována prezidentem, ale podle výsledků parlamentních voleb

  - vláda je závislá na důvěře parlamentu

  - může kontrolovat činnost vlády

• nepřímá závislost hlavy státu na parlamentu

  - např. kontrasignace – jakýkoli právní akt hlavy státu potřebuje také podpis člena vlády (a ten je odpovědný parlamentu)

  - je volena parlamentem

Westminsterský model – základ parlamentní formy vlády

13. století

- 1215 přijata Magna Charta Libertatum, král již nemohl vypisovat všechny daně, některé otázky musel konzultovat s velkou radou a musel uznat samosprávný status některých obcí

- panovník měl povinnost respektovat názor 25 baronů, kteří ho upozorňovali na to, že se dopouští vůči nim bezpráví (tzv. upozorňovací právo)

- od 1254 byli do velké rady připouštěni rytíři, od 1265 obce - tím se klade budoucí základ rozdělení parlamentu na Horní (Sněmovna lordů) a Dolní (Sněmovna obcí) sněmovnu

- od 1297 nemůže král vypsat daň bez rozhodnutí parlamentu (začíná platit zásada – není možno vypsat daň bez zákona, resp. rozhodnutí parlamentu)

- od této doby také začíná platit zásada „o panovníkovi v parlamentu“, tzn., že panovník není jiný státní orgán, je imanentní součástí parlamentu)

- také se vyvíjela teze „o králi v kabinetu“ (vládním orgánu), tzn., že král byl součástí vládního orgánu jako jeho imanentní prvek, ne něco, co stojí mimo

14. století

- akty panovníka požadují ke své platnosti kontrasignaci

- také se objevuje institut trestní odpovědnosti člena vládního orgánu (když nevykonával svou funkci dobře, mohl parlament navrhnout panovníkovi, aby toho člena potrestal, dokonce i trestem smrti), postupně se tato odpovědnost změnila v ústavně–právní odpovědnost (vyslovení nedůvěry místo trestu)

novověk

- parlament rozdělen na dvě komory - vládní orgán byl tvořen ze členů Dolní sněmovny

- v dolní komoře se začíná projevovat různé politické zázemí – začínají se institucionalizovat politické strany

- vláda se začala nazývat kabinetem (scházel se u panovníka v pracovně, v kabinetě)

- po Velké buržoazní revoluci se charakter kabinetu začíná radikálně měnit, Jakub II. začal sestavovat kabinet z členů Horní sněmovny, kteří získávali politickou převahu v Dolní sněmovně