Státověda

- vystěhování – v ČR není obvyklé, v historii to ale obvyklé bylo

- dekretem prezidenta republiky

61. Státní občanství. Pojem a typy občanství. Obsah státního občanství

- jeden z pojmových znaků moderního státu (pojem občanství nahradil v 19. st. pojem poddanství)

- předchůdcem byla úprava občanství ve starověkém Římě (= občanem je svobodný člověk)

Pojem občanství a jeho typy

→ občanství státní

o státním občanství se hovoří jako o:

1. právním vztahu (od společenské smlouvy – vymezuje práva a povinnosti jedince a státu)

2. právním stavu (občanství je právním statusem jedince, ze kterého plynou práva a povinnosti)

3. zvláštním subjektivním právu (vzniká právní nárok na jeho nabývání nebo zachování)

4. svazku (souvisí s poddanstvím – spojení FO a vrchnosti, apod.)

příslušnost – širší pojem než občanství, protože zahrnuje i PO

- příslušnost PO ke státu = přináležitost

- mezinárodní právo – příslušník = FO, která je st. občanem smluvního státu / PO, která má sídlo na území smluvního státu

- pojetí občanství jako statusu znamená, že někomu je připsáno určité postavení / stav, se kterým jsou spojena určitá práva, nelze však předem vymezit která, neboť se mohou měnit

- občanství je status, se kterým stát spojuje určitá práva a povinnosti FO, které jsou v důsledku poskytnutí tohoto statusu právně vynutitelné. Na základě udělení tohoto statusu proto vzniká zvláštní právní vztah FO a státu, jehož předpokladem je občanství. V jeho důsledku vzniká časově trvalý, místně neomezený právní vztah FO a státu, který je proti vůli FO zpravidla nezrušitelný, na jehož základě vznikají jeho subjektům vzájemná práva a povinnosti.

- vyznačuje se:

• trvalostí vztahu (časovou, územní)

• výlučností (nerespektuje existenci obdobného vztahu k jinému státu)

• personalitou (stát může svým občanům bez ohledu na to, kde se nacházejí)

• bezprostřednosti

• efektivitou (nárok na účinnou ochranu ze strany státu, které se lze dovolat)

• rovností (všichni občané mají stejná práva a povinnosti)

→ občanství na úrovni samosprávných celků

- z hlediska vertikálních vztahů existuje ještě občanství ÚSJ (obce)

- prostředkováno státem a zákony, cestou k zániku je změna bydliště

- volební právo do orgánů, právo vykonávat veřejné fce, právo iniciativy

- je příkladem nuceného svazku (vzniká ze zákona, nelze se ho vzdát)

→ občanství supranacionálního celku

- nejen mezi jedincem a státem, ale i jedincem a nadstátním útvarem

- občanství Evropských společenství

- nadnárodní celek EU definuje práva a povinnosti svého občanství

- nenahrazuje občanství členského státu, pouze je doplňuje

- ve významu občanství EU je zakázána diskriminace, své občany zvýhodňuje

Obsah občanství

- ovlivněn časově, ekonomicky, ideologicky, demograficky, atd.