Státověda

- mohou sloužit jako měřítko např. při rozpuštění politické strany, pro stanovení konkrétní výše životního minima atd.

h) vytvářejí záruky existence určitých institucí a institutů

• např. politických stran, občanských sdružení, odborů, církví

Základní práva v rámci nadnárodního společenství

- musí být zakotveny základní práva nejen vůči státu, ale i vůči mezinárodní organizaci, neboť také vykonává některé formy veřejné moci

→ Charta základních práv EU (2000)

66. Klasifikace základních práv a svobod

- existuje značné množství klasifikačních kritérií, která spočívají zejména ve formě ústavního zakotvení, předmětu ústavy, obsahu, funkcích, subjektech, adresátech atd.

→ podle pramenů a právní síly

- základní práva a svobody jsou obsažena v

→ ústavních předpisech

→ mezinárodních smlouvách

→ podle subjektů a adresátů

- dělíme je na práva všech, práva občanů, cizinců, právnických osob a určitých sociálních skupin (ženy, mladiství, tělesně postižení atd.)

- také existuje členění na práva lidská, politická a sociální

→ podle statusu

- viz. Klasifikace G.Jellinka v otázce č. 53

→ podle forem omezení základních práv

- základní práva a svobody lze rozdělit na ty, které

→ nelze omezit vůbec

→ lze omezit zčásti za určitých podmínek

→ jsou plně v dispozici zákonodárcem

→ podle generací

a) první generace: základní lidská práva a základní svobody (právo na život, osobní svoboda, zákaz nucené práce, domovní svoboda, svoboda pohybu)

b) druhé generace: práva hospodářská, sociální a kulturní

c) třetí generace: práva solidarity (právo na mír, na informaci, na rozvoj, na zdravé životní prostředí, na společné dědictví lidstva), kolektivní právo na sebeurčení národů

→ podle katalogu

- členění podle toho, zda se tyto práva nacházejí ve zvláštní hlavě ústavy, která obsahuje jejich výčet (katalog)

67. Základní povinnosti. Záruky základních práv a svobod

Základní povinnosti

- povinnosti jedinců vůči společnosti (nejde o závazek povinné osoby, jak je znám v rámci soukromoprávních vztahů, kdy se jedna strana zavazuje něco dát a druhá se za to zavazuje k témuž)

- základní povinnosti nutno chápat jako obdobu základních práv a svobod, na rozdíl od práv jsou ústavně zakotveny závazky vůči státu (veřejné moci) něco učinit nebo se něčeho zdržet

=> jde o veřejné subjektivní povinnosti, bez toho, že by jednotlivci nacházející se pod určitou jurisdikcí neplnili stanovené povinnosti, by nemohl stát existovat – ztratil by smysl jeho právní řád a zákony jako předpoklad výkonu státní moci

- jedním z prvních zakotvení byla Francouzská ústava 1795, která obsahovala

→ Prohlášení práv a povinností člověka a občana – povinnosti každého vůči společnosti spočívají v její obraně, ve službě jí, v životu v podřízení zákonům a respektování těch, kdo jsou jejími orgány