Státověda

Organizační pravidla činnosti parlamentu

→ časová pravidla činnosti: vymezují časový úsek, ve kterém může parlament realizovat své pravomoci a působnost – volební období (pro neprojednané a nedokončené otázky platí princip diskontinuity), období, kdy lze konat schůze parlamentu

→ procedurální pravidla činnosti: určují postupy, kterými dochází parlament ke svým rozhodnutím a obecná procedurální pravidla (svolávání schůzí, zahájení jednání, hlasování, zápisy atd., zvláštní procedurální pravidla (interpelace a otázky, zákonodárný proces, postupy při jednání o důvěře vládě atd.)

71. Právní status člena parlamentu

- promítá se v něm dvojí komplex otázek – charakter mandátu a charakter sboru, jehož je členem

Charakter poslaneckého mandátu

a) dán vznikem (volba, jmenování, dědičnost)

b) dán obsahem, který vymezuje vzájemný vztah mezi poslancem a voliči (imperativní, volný a stranicky vázaný mandát)

c) dán zánikem (celá řada způsobů)

- právní status je dán souhrnem práv a povinností poslance

→ práva poslance jako člena kolegiálního orgánu

- jsou založena na vzájemné rovnosti poslanců a předpokladem parlamentu jako orgánu, kde se rozhoduje po vzájemné poradě rovnoprávných reprezentantů voličů

- k právům poslance náleží

→ volební právo do orgánů parlamentu

→ práva spojená s vystupováním na půdě parlamentu (faktická poznámka, pozměňovací návrhy atd.)

→ právo aktivní účasti na jednání orgánů, kde není členem

→ právo podávat skupinové návrhy

→ práva poslance vůči orgánům mimo parlament

- tradiční poslanecká práva vůči orgánům výkonné moci

→ právo na informaci (požadovat podklady a vysvětlení např. od členů vlády)

→ právo na intervenci (právo na přijetí, upozorňovat na porušení zákonnosti, pracovní kázně atd.)

→ právo interpelovat a klást otázky vládě a jejím členům ve věcech jejich působnosti, někdy se jedná i o

jiné funkcionáře

→ právo vytvářet poslanecká sdružení

- osamocený poslanec nemá šanci na prosazení nějakého návrhu, je lepší kolektiv, někdy se poslanci sdružují z hledisek regionálních

- nejvýznamnější jsou parlamentní frakce a poslanecké kluby, což jsou sdružení poslanců zvolených na určité kandidátní listině nebo hlásících se k určitému politickému směru

- zpravidla je stanoven minimální počet poslanců, kteří mohou klub či frakci vytvořit

- kluby mají často nárok na finanční a materiální podporu od státu

→ právo poslanecké imunity

a) procesní: poslance nelze trestně ani kárně stíhat v době výkonu mandátu bez souhlasu sněmovny

b) materiální: zajišťuje svobodu vystupování poslanců, nelze je stíhat pro hlasování, za výroky jen disciplinárně, nelze je stíhat kázeňsky, ani v přestupkovém řízení, zpravidla se označuje jako idemita