Státověda

Struktura ústředních orgánů

- odlišuje se tím, zda se jedná o orgán monokratického nebo kolegiálního typu:

• monokratický typ: v čele stojí jedna osoba (nejčastěji ministr nebo státní tajemník), jejíž pozice vyplývá z ústavní charakteristiky a jejími zástupci jsou zpravidla státní sekretáři, podsekretáři nebo náměstci

• kolektivní typ: v čele je nejčastěji předseda (plní jen organizační, řídící a reprezentativní funkce), podmínkou legitimity a platnosti rozhodování je usnesení kolektivního grémia

Působnosti a pravomoci

- vyplývají zpravidla z ústavně koncipované charakteristiky jako orgánů působících v odborných (specializovaných) oblastech (resortech)státní správy

→ koncepční působení a rozhodování v rámci resortu

- formulování, realizace a odpovědnost za resortní politiku

- její analýza, vyhodnocování a kontrola

- příprava a návrhy příslušné právní úpravy

- vydávání odvozených obecně závazných právních předpisů

- vztahy a spolupráce s ostatními ústředními orgány

- působení v oblasti mezistátních, mezinárodních a případně nadstátních stycích a realizace důsledků z nich plynoucích

→ řídící a organizující působení při výkonu státní správy směřující vůči jim podřízeným územním orgánům státní správy, případně vůči orgánům místní samosprávy

→ správně procesní postavení, kdy ústřední orgán vystupuje podle právní úpravy v jednotlivých zemích (buď jako prvo nebo jako druhoinstanční orgán)

• územní: ústřední orgán pro správu určitého území, zámořských území atd.

• osobní: týkají se jen určité skupiny osob (uprchlíků, atd.)

• časovou stránku: ústřední orgán, u něhož je splnění nebo zajištění určitého úkolu podmínkou ukončení jeho činnosti

Typy rozhodnutí

→ akta řízení: interní normativní instrukce, individuální služební pokyny atd., jejichž prostřednictvím je řízena a organizována

→ činnost samotného orgánu

→ činnost a výkon státní správy

→ rozhodnutí v užším slova smyslu týkající se různých konkrétních závěrů a návrhů orgánů

→ odvozené obecně závazných právních předpisů

→ rozhodnutí ve správním procesu nezávislé na tom, zda jde o prvoinstanční nebo druhoinstanční

83. Územní orgány státní správy

- zpravidla nejpočetnější skupina orgánů ve státě

- je to projev organizačního pojetí státní správy, zajišťují výkon státní správy ve vztahu k jednotlivým administrativně nebo jinak vymezovaným částem území státu

Místní orgány státní správy

- obvykle sledují administrativně teritoriální uspořádání státu, tj. jejich působnost se vztahuje vůči okresu, kraji, okrsku, provincii, departementu, regionu

- vůči příslušným územím mají zpravidla obecnou působnost, tj. zajišťují výkon státní správy ve více oblastech, obvykle ale ne ve všech