Státověda

význam v demokratickém státě

- samosprávně korporace sdružují méně jedinců než stát => pružnější, efektivnější spravování veřejných záležitostí

- volení zástupci samosprávy – lépe odráží potřeby občanů

- projev decentralizace veřejné správy a přiblížení občanům

- vláda lidu zespodu

→ územní samospráva (místní, komunální, municipální)

- vykonávána územními samosprávnými celky

např. obec = veřejná samosprávná korporace, která sdružuje občany, kteří mají na jejím území pobyt

- samostatná půs: obecně závazné vyhlášky

- přenesená půs: nařízení

Dělení

→ vzniklé nezávisle na státu: sdružením FO (přirozeně vzniklé – obce, samospr. sdružení působící uvnitř st. a nest. institucí – školy, sdružení vznikající povinně na základě příslušnosti k profesi, sdružení vzniklá na základě svobodné vůle občanů)

→ sdružení, jejichž základním článkem jsou PO, nebo organizace (sledujeme nezávislost na st. org., nezávislost k určitému centru

Charakter samosprávy v moderním státu

a) politická povaha:

→ demokratický aspekt – na správě veřejných záležitostí se nepodílí se jen stát, ale i jiné subjekty), což je v některých moderních státech koncipováno přímo jako politické právo občanů i jednotlivců na samosprávu

→ samospráva je jeden z projevů pluralitního a občanského charakteru společnosti

→ zdroj politické legitimity moci samosprávy je konkrétní pospolitost

b) právní povaha:

pravomoci samosprávných orgánů

→ pravomoc normotvorná – vydávání NPA

→ pravomoc aplikační – vydávání IAAP

→ pravomoc organizační – pravomoc orgánů působit operativně, preventivně, výchovně

- princip subsidiarity= jednotlivé instituce, které reprezentují stát, by měly zajišťovat pouze takové činnosti, které nemohou nižší jednotky a jejich orgány dobře nebo lépe plnit samy

93. Formy samosprávy

Místní a územní samospráva

→ Místní samospráva:

- místní pospolitost – vztahy mezi lidmi žijícími na určitém místě- určité sdílené zájmy a hodnoty charakteristické pro toto místo

- obvykle veřejnoprávní korporace →obec

→ Územní samospráva

- nositel moci je společenství na určitém územní obce vymezené vzájemnými vztahy mezi členy pospolitosti, jejichž zájmy a hodnoty překračují místní úroveň (př. historicko-tradiční, kulturní, národnostní, jazykový, hospodářský, geografický rámec) => v tomto směru může být projevem federalismu v podobě autonomie

- politika a správa na vyšší úrovni než místní

funkce navíc: integrační, koordinační, zprostředkovací

Další formy samosprávy

→ Profesní, zájmová

- jejich personální základ je dán příslušností k určitému povolání, stavu

- profesní samospráva – historie: panovníci poskytovali speciální výsady členům cechů

znaky: