Státověda

• rozhodovat o ústavnosti zákonů má každý soud

• jen v rámci řešení konkrétního sporu (kontrola incidentní)

• soudy zákony neruší, dle svého závěru použijí, nepoužijí (a nebudou aplikovat příště - precedens)

Specializované ústavní soudnictví:

• ústavní pravomoc má jen soud specializovaný – ústavní soud

• pokud 1 ve státě = koncentrované ústavní soudnictví

• znaky:

• abstraktní kontrola ústavnosti předpisů (bez vzniku konkrétního sporu), následná, preventivní

• konkrétní kontrola ústavnosti právní pře (na návrh soudu řešícího případ, kde se ukázaly pochybnosti o zák.)

• kompetenční spory mezi ústředními orgány státu

• spory ve federaci mezi federací a členskými státy a členskými státy navzájem

• ústavní stížnosti (podána FO, PO)

• rozhodování o ústavnosti politických stran

• rozhodování ve volebních věcech

• souzení nejvyšších státních funkcionářů

89. Správní soudnictví. Státní soudy

Správní soudnictví

• slouží k ochraně před nezákonnými zásahy výkonné moci

• forma soudní kontroly rozhodování na úseku výkonu správy

• měřítkem pro rozhodování je zákon (tzv. revision in iure)

• správní soud zpravidla rozhoduje podle kasačního principu (tzn., že rozhodnutí správního orgánu buď potvrdí, nebo zruší a vrací věc k novému projednání)

• význam:

1. rozhodování soudů na úseku veřejné správy

2. soustava specializovaných soudů k řešení otázek zákonnosti veřejné správy metodami vlastními soudnictví

• vždy rozhoduje o zásazích správních orgánů do postavení FO a PO rozhoduje soud nebo nějaký kvazisoudní orgán (ne nadřízený správ. org.), který postupuje metodami soudnictví a je na správních orgánech nezávislý

Historický vývoj

• kořeny spjaty s vývojem Francie (nedůvěra ke státní správě a soudům absolutistického státu)

• v Německu a Rakousku-Uhersku soudní kontrola státní správy vznikla záměrně jako nástroj koncepce právního státu (v SRN nyní je třístupňová soustava správních soudů, v Rakousku existuje specializované správní soudnictví koncentrované u Vrchního správního soudu)

• u nás vykonávají toto soudnictví obecné soudy a Nejvyšší správní soud

• v USA a ve Velké Británii byly tyto orgány budovány zdola a postupně si získávaly nezávislost na královské moci, po 2. světové válce se začínají vytvářet kvazisoudní orgány (tribunály, rozhodčí a smírčí orgány)

• může být soudně přezkoumáno libovolné správní rozhodnutí (anglosas. model), jinde to platí, jen pokud zákon nestanoví něco jiného (zásada), nebo naopak lze správní akty přezkoumat, jen stanoví-li tak zákon (výjimka)

• pravidlem je kasační princip

• správní org. je vázán právním názorem správního soudu

Státní soudy

- třetí větev veřejnoprávního soudnictví

- představuje právní a organizační řešení základních problémů (nositel moci, ochrana společenské smlouvy a ústavy, právo na odpor, svrchovanost panovníka nebo lidu apod.)