Státověda

Území státu a jiných státoprávních útvarů

- území státu není plochou, ale prostorem => nachází se nejen na povrchu, ale i směrem vzhůru (ad coellum) a do nitra země (ad infern)

→ mezinárodní prostory

a) volné moře

b) mořské dno pod hladinou volného moře a to, co je pod ním (tzv. společné dědictví lidstva – res communes omnium)

c) Antarktida

d) kosmický prostor a planety

→ jiné státoprávní útvary (obec, autonomní útvar, členský stát federace)

moře a území států

- zatímco otázka pevninské části území států byla řešena ve prospěch zásady uzavřenosti či celistvosti státního území (teritorium clausum) ve smyslu toho, že zemský povrch je tvořen částmi, které patří jednotlivým státům výlučně (územní svrchovanost), v případě moří se řešení této otázky vyvinulo zcela opačně → tato otázka se stala jedním z podnětů pro vznik mezinárodního práva (Hugo Grotius – pojednání o volném moři mare liberum)

a) pobřežní vody – součástí státního území až do 12 mil

b) přilehlé vody – do vzdálenosti 24 mil od pobřeží, stát může provádět kontrolu plavidel, aby bylo zabráněno porušování jeho předpisů a

- ačkoli se jedná o součást státního území, na rozdíl od pevninské části státu, kam nelze vstoupit bez souhlasu státu, zakotvuje Úmluva o mořském právu tzv. právo pokojného proplutí

- dále Úmluva uznává výlučné ekonomické pásmo do 200 námořních mil pro výzkum a těžbu

vzdušný prostor a území států

- vzdušný prostor státu není přesně vymezen, ale uznává se, že sahá po hranice kosmického prostoru (cca 100 km nad povrchem) – vymezení má význam pro civilní letectví nebo šíření radiových signálů

95. Území státu - jeho statika a dynamika

Režim státního území

Statický

• existuje zde územní výsost a územní jurisdikce

  1. zemský povrch

  2. hranice = spojnice bodů, které jsou vymezeny právem

• určení hranic: orograficky/hydrograficky, geometricky, astronomicky

• následuje delimitace (zakreslení do mapy), demarkace (vyznačení v terénu)

  1. přímořská území 1. zóna: teritoriální moře (do 12 nám. mil) – platí jurisdikce daného státu

2. zóna: přilehlé moře – stát má právo na kontrolu a ověřování

3. zóna: 12. – 24. míle: stát využívá k obchodování (ryby, nafta)

1. příslušenství zemského povrchu – zemské nitro + vzdušný prostor (do 100 km nad zemí)

2. zvláštní režimy

• fiktivní území - paluby lodí a letadel

• polární sektory - USA, Kanada, Dánsko, Norsko, Ruská federace – výkon jurisdikce mezi hranicemi a severním pólem

Dynamika území státu

1. nabývání území

   • originální

1. terra nulius = "území bez pána"

2. okupace

3. derelikce = opuštění (najde-li se jiný stát, který zde začne uplatňovat svoji jurisdikci, připadne území jemu)

4. akcese = nabytí státního území v důsledku přírodních sil

5. akrescence = nabytí státního území v důsledku vědomé lidské činnosti