Státověda

- zkoumá důvodů a podmínek vzniku federace

důvody:

a) ekonomické – např. vznik USA; rozšíření trhu bez celních bariér, možnost působení v mezinárodní (konkurenci typické pro většinu federací)

b) zahraničně-politické – posílení vzájemné obrany členských států proti hrozbě zvnějška, např. vznik USA, Kanady, Austrálie, SSSR

c) zeměpisné

d) národnostní – udržení státní jednoty nebo jako prostředek národností emancipace; důvody se mohou překrývat s důvody náboženskými (rozdělení Indie – islámská a hinduistická část)

e) historicko-kulturní – vychází z dříve existujícího federativního uspořádání (SRN), navazování na tradiční členění unitárního státu, opírání se na o historický vzor,

význam federalismu v ochraně menšin:

- na rozdíl od konsocionální demokracie se zde nepředpokládá existence stejně velkých segmentů, ale existence nějaké dominantní většiny a oproti ní stojící rasové, náboženské či jazykové menšiny

→ ústavní federalismus – menšina má možnost přijímat vlastní decentralizovaná rozhodnutí

→ správní federalismus – menšina si sama dělá rozhodnutí ústředních orgánů

dvě vztahové stránky federalismu:

a) vztah federativního státu k jeho součástem, tj. subjektům federace (vertikální působení federalismu)

b) vztahy mezi subjekty federace (horizontální působení federalismu)

- dříve otázkou vzniku národních států v západní Evropě (dnes už nehraje roli)

- významná role národa v ideologiích marxismu i nacionalismu

103. Historický vývoj a současné pojetí federalismu

Historický vývoj

- slovo federalismus pochází z latiny: foedus = smlouva – smlouva o spojení, sdružení více jednotek do určitého celku

- nejčastěji je federalismus spojován s územní unií v podobě federace jako zvláštní formy státní zřízení

- spolky států existovaly již ve starověkém Řecku → městské státy se spojovaly na obranu proti sousedům či barbarům – spolky byly jednak politické, jednak náboženské

→ symnachie – hegemonie jednoho ze států

→ sympolitea – vyvinutější spolek, společné úřady, shromáždění, bez hegemonie jednoho státu

- vstupem do spolku řecké státy neztrácely svou svrchovanost x římská foedera tuto povahu neměla, neboť foederati (spojenci) byli říši spíše poddáni

- další forma: spojení hanzovních měst, vojenské aliance italských měst

- za otce moderního federalismu považován J. Althusius (16. -17. st.) – představa budoucí společnosti budované na federálním svazku (vesnice je federací rodin, provincie je federací měst...)

- hlavní myšlenka vytvoření federace bylo udržení míru ve světě – to prosazoval i Jiří z Poděbrad (15. st)

- Montesquieu zdůrazňoval význam federace jako spojení předností silné monarchie (obrana) a malých jednotek (demokracie)

- praktická realizace federativního uspořádání až koncem 18. st. se vznikem USA – vytvořena první ucelená koncepce federalismu