Státověda

- územně správní jednotky jsou nedílnou a trvalou součástí státu, protože z něj nemohou vystoupit

- jediná ústava

- jediné občanství

- jediná soustava nejvyšších státních orgánů (parlament, hlava státu, vláda, nejvyšší soud)

- jediná soustava ústředních orgánů (ministerstva), které se nedělí o kompetence s orgány územních jednotek

- jednotná soudní soustava

- není vyloučena existence druhé komory zákonodárného sboru, ta však není reprezentací a zárukou participace územních jednotek na fungování celku

modely unitárního státu

a) koncentrovaný unitární stát – rozhodování by bylo soustředěno na jednom místě (skoro Vatikán)

=> takový stát by neměl žádné územní členění z hlediska výkonu státní moci (horizontální dělba moci je však myslitelná)

b) dekoncentrovaný unitární stát – existují územní jednotky vytvořené za účelem výkonu státní moci

=> vertikální dekoncentrace

c) centralizovaný unitární stát – soustředění veškeré vrchnostenské činnosti v rukou státních orgánů (ústředních a územních), neexistuje profesní či územní samospráva

d) decentralizovaný unitární stát – v současnosti převažuje: území rozděleno nejen na územní jednotky pro výkon státní moci, ale i na územně samosprávné či autonomní jednotky, které mají samostatnou působnost

- tzv. devoluce – přenesení směrem dolů určitých úkolů centra na nově vytvořené orgány ve Skotsku a Walesu (ve VB)

- na nižších úrovních může být uplatněna tzv. dvoukolejnost => vedle sebe na stejné úrovni působí státní územní správa a samospráva

- v jiných systémech dochází k tzv. přenesené působnosti, kdy místo orgánů územní státní správy vykonávají činnost správní orgány územní samosprávy → devoluce

=> jedná se o znak regionalismu – uznává existenci unitárního státu, ale zároveň požaduje, aby tento stát decentralizoval rozhodování na územní jednotky

/federace musí mít výlučnou sféru pravomocí, jinak se nejedná o federaci/

(federální regionalismus ve Španělsku - Baskové, Katalánsko

102. Federace a spolkové státy

- klíčová otázka územní organizace státu – vztah státu jako celku k jeho součástem

=> 2 základní formy územní organizace: unitární stát a federace – tyto 2 formy jsou výrazem různého stupně federalismu

Federalismus a důvody jeho uplatnění v historii

- teorie federalismu je úzce spojená s konsocionální demokracií – zabývala se podmínkami možností soužití více pospolitostí v jednom celku => navazuje na federalisty Althusia a Grotia, kteří svou vizi sdružování menších celků ve větším označovali také jako consociatio (unie, svaz)

- tato teorie zkoumala podmínky soužití v pluralitních společnostech – za hlavní podmínky úspěchu takového druhu demokracie považuje stejnou velikost segmentů (žádný nemá převahu) a omezený počet segmentů