Státověda

- vztah federalismu a politických stran v rámci pluralitních demokratických společností: federace bude fungovat jinak, jsou-li velké politické strany organizovány v rámci celé federace, nebo spíše v rámci subjektů federace

- zvláštní kapitolou ve vývoji federalismu je jeho existence v podmínkách uplatňování vedoucí role jedné politické strany → konkrétně to vede buď k likvidaci federalismu v otevřené podobě (NSDAP v Německu), nebo je forma federalismu zachována, ale v podstatě se jedná o částečně decentralizovaný unitární stát

- základní problémy federalismu jako autonomie, rovnost, subsidiarita ztrácejí v takovém systému smysl, neboť záležitosti celku i jeho částí jsou řešeny jinde než ve státních institucích federace a ve volbách

- federativní uspořádání v pluralitních demokraciích má význam i v tom, že oproti unitárním státům musí politické strany usilovat o volební vítězství nejen na úrovni federace, ale i o získání co největšího počtu míst v parlamentech subjektů federace – v prezidentských federacích jde navíc ještě o získání funkce prezidenta a guvernérů

- protože se nikdy ani nejsilnější straně nepodaří ovládnout všechna státněmocenská centra, je tím působení federativního principu posíleno, i když se za ním často kryje střetávání různých politických stran u moci

=>federativní instituce se stávají jednou z možných oblastí pokojní konfrontace

- centralizační tendence ve federacích – vyjadřují obecné trendy ve společnosti

→ potřeba stanovení celospolečenských rozvojových programů

→ nutnost jednotné zahraniční politiky federace vůči jejím partnerům

→ nutnost čelit ekonomickým krizím a zahraniční konkurenci

→ nutnost zajistit obranu před vnějším nepřítelem

- centralizační tendence ale nemohou narůstat věčně – s překročením mezí svých možností přestávají být orgány federace schopny plnit své úkoly => orgány subjektů federace musí napravovat nedostatky

98. Území státu, svrchovanost a výsost. Mezinárodní územní režimy

- s pojmem suverenity státu je z hlediska územní organizace spjat pojem svrchovanosti a výsosti

→ územní svrchovanost (suverenita) – nikdo jiný než daný stát nemůže disponovat se stáním územím, měnit jeho hranice => územní suverenita je neomezená

→ výsost – stát může uplatňovat svoji moc

a) územní výsost či jurisdikce – stát vykonává státní moc na území, neexistuje žádná konkurující moc => na území státu nelze vydávat ani vykonávat rozhodnutí cizího státu, nestanoví-li s tím stát souhlas

a) územní výsost spočívá v moci nad územím a těmi, kdo se na něm nacházejí

x územní suverenita spočívá v možnosti dispozice s tímto územím

- s územní výsostí spjat princip teritoriality (některé skupiny z podřízenosti vyňaty)

b) personální výsost – stát je univerzální územní korporací, takže je charakterizován i skupinou osob, která tvoří jeho personální základ