Státověda

- ve 20. století se objevila nová podoba federací v socialistických státech (SSSR)

Současné pojetí federalismu

→ dvojný federalismus – prvotní fáze, založena na koncepci dělené suverenity – svou působnost měly federace a také její subjekty, v těchto oblastech byly suverénní => nemohly vzájemně zasahovat

- stát vystupoval jen v úloze „nočního hlídače“

→ federalismus spolupráce – počátkem 20. století bylo stále zřejmější, že obě úrovně spolu musejí stále více spolupracovat

104. Federace a její znaky (včetně otázek týkajících se státní suverenity)

- oproti územně správním jednotkám se federace liší tím, že její území je tvořeno z územně politických jednotek, které mají znaky státu (výjimečně se objevují federální distrikty a federální území) – jedná se navenek o jedno státní území vymezené vůči jiným státům

- federace budována na základě symetrie => subjekty mají identický právní status (rozdíl oproti konfederacím, kde mezinárodní smlouvu uzavírají různé typy subjektů mezinárodního práva

- federace je vlastně státem států, který vytváří jediný subjekt z hlediska mezinárodního práva

- existuje dvojí soustava ústředních orgánů, které se dělí o kompetence s ústředními orgány zemních jednotek

- soudy mohou být dvojí (USA), ale i nemusí (Rakousko) => z pohledu soudnictví se Rakousko může jevit jako unitární stát

- federace nevylučují možnost přistoupení nových členů, možnost i vystoupit

ústava

- právním základem je psaná ústava – v ústavě je pevně fixované rozdělení působnosti mezi federace a její subjekty, které mají rovněž vlastní ústavy, ty ovšem nesmí odporovat ústavě federace

- v každém případě musí být zajištěna účast subjektů na změně ústavy

- ústava má ještě jeden význam jako základ federace – existuje totiž dvojí teorie odůvodňující vznik federace

a) federace jako smlouva (foedus) zakládajících subjektů, které zůstávají svrchovanými státy

b) základem není mezinárodní smlouva, ale ústava, kterou lze změnit stanovenou většinou i proti menšině

hlavní město

- otázka hlavního města – členské státy se obávaly možného zvýhodnění toho členu, na jehož území budou mít sídlo nejvyšší orgány federace => tři teorie modelu hlavního města

→ inkorporační – hlavní město federace je součástí území subjektu federace (Bern)

→autonomní – hlavní město je samo subjektem (Moskva, Brusel, Vídeň)

→ federální – hlavní město není součástí žádného členského státu (Washington)

kompetence

- výlučné: obrana, zahraniční věci (jen federace) nebo kultura, školství, zdravotnictví (jen členské státy)

- společné: obchod, průmysl, zemědělství (o výkon se dělí)

občanství

- ve federaci existuje nejen dvojí soustava státních orgánů, dvojí zákonodárství (federace i subjekty mají své zákonodárné orgány => může dojít ke střetu právních řádů – pro právní řád platí primát zákonodárství federace, ale i dvojí občanství)