Státověda

- souvisí s ochranou ústavy a vůbec státu a jeho zřízení před útoky ze strany jeho funkcionářů – v moderních státech se již právo na odpor (ius resistenci) neuplatňovalo jako kdysi → spíše se hledaly právní prostředky jako prevence po zkušenostech náboženských a občanských válek spojených s popravou panovníka

- porušení ústavy by měl soudit lid a nikdo jiný

→ cesta zavedení parlamentní kontroly exekutivy (důvěra a nedůvěra vládě, interpelace)

→ jiné státy se snažily prosadit trestněprávní formy odpovědnosti

- prezidentská forma vlády - nezávislost prezidenta jako hlavy exekutivy vede k tomu, že vůči němu a úředníkům či federálním soudům je uplatňována procedura zvaná impeachment (obžaloba Sněmovnou reprezentantů), kdy za porušení ústavy je vynesen Senátem rozsudek (conviction), který znamená odvolání z úřadu a zákaz vykonávat jakoukoliv službu ve službách států

- tyto instituty ústavní odpovědnosti zůstaly součástí soudní moci, mají podobu čistě soudní nebo zčásti parlamentní

90. Státní zastupitelství. Ombudsman

Státní zastupitelství

- počátky ve 14. století, nejdříve hájilo fiskální zájmy panovníka, postupně se ujímá role žaloby => odstraněno spojení vyšetřovatele, žalobce a soudce v jedné osobě (inkviziční princip)

- přebírá některé úkoly policie (vedení vyšetřování, podávání žaloby), navrhuje a provádí důkazy

- obvykle zařazeno v soustavě ministerstva spravedlnosti (i v ČR)

- zahájení trestního stíhání založeno na principu legality – povinnost zasáhnout tam, kde existuje důvodné podezření, že byl porušen zákon

- princip oportunity – zastupitelství nemá monopol obžaloby (má ho např. poškozený),

- významným znakem státního zastupitelství je jeho kompetence při zastupování státu (veřejného zájmu) při podávání žaloby ve věcech trestního práva => státní zastupitelství řadíme k orgánům ochrany práva

- zastupitelství může mít rovné postavení s druhou stranou, kterou žaluje => odpadá povinnost předkládat soudu všechny důkazy potřebné k rozhodnutí

- není to zcela nezávislý orgán, jako je soud, protože zastupuje konkrétní zájmy státu

- státní zástupce podléhá příkazům v rámci organizační struktury (liší se od soudce) státního zastupitelství

• právo devoluce: nadřízený může převzít určitou záležitost

• právo substituce: nadřízený může pověřit vedením žaloby jiného podřízeného státního zástupce

Ombudsman - mluvčí (obhájce) občanských práv

- kořeny instituce sahají až do starověku, zakotvena ve Švédsku

- jde o samostatný státní orgán oddělený od správy a soudnictví

- je těsně spjat s parlamentem, který jej volí a z jeho pověření vykonává své funkce, je volen na určité funkční období, lze jej obtížně odvolat → spojení s parlamentem mu zajišťuje nezávislost vůči výkonné moci