Státověda vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- důvody historicko-kulturní – tzv tradice federalismu (SRN, Rakousko), federace může navazovat na tradiční dělení unitárního státu (ČSFR), jihoamerické federace měly za vzor USA, převedení koloniální struktury na subjekty federace
- další důvody specifické pro určité oblasti
Smysl federalismu:¨
- ochrana menšin (x konsociální demokracii, ne stejně velké segmenty, ale existence většiny)
- ústavní federalismus – menšina má možnost přijímat vlastní decentralizovaná rozhodnutí)
- správní federalismus – menšina sama provádí rozhodnutí ústředních orgánů)
- personální federalismus – menšina není územně koncentrována)
- ochrana národnostních menšin (národní státy x totalitní režimy)
- v současnosti už není myšlenka národního státu tak významná x Evropa etnických regionů, regionální federalismus, evropský konfederalismus)
- otázka suverenity – problém, komu patří suverenita ve federaci
- USA, 19. století – suverenita členských států je omezena suverentou federace
- teorie dělené suverenity, teorie o právech států (SSSR, Slovensko)
- klasická německá teorie – Jellinek - suverenitu má pouze federace, ne státy, Gierke – jen spolek a státy dohromady jsou suverénní
- po 1. světové – moc patří tomu, kdo ji získá, po 2. světové klesá význam tohoto problému
Vývojová stádia federalismu
- počáteční fáze – dvojný federalismus – teorie o dělené suverenitě, federace i její subjekty mají své vlastní působnosti, do kterých si nesmějí navzájem zasahovat (ústava USA), pouze za podmínek klasického kapitalismu – stát nočního hlídače
- 20. století – federalismus spolupráce – federace se vměšuje do záležitostí svých subjektů a ty se podílejí na řešení celofederálních podmínek
Federalismus a politické strany
- podoba stranicko politického systému měla velký vliv na rozvoj federalismu
- záleží na organizaci politických stran – v rámci celé federace x národní strany
- vládnoucí strana se obvykle snaží o centralizaci, zatímco opozice o decetralizaci
- při upltňovácí vedoucí úlohy jedné strany (NSDAP) dochází k likvidaci federalismu nebo k jeho potlačení (ČSSR, SSSR) – pouze slabá decentralizace
- federace má stále význam v plaralitních demokraciích, kde politické strany musí získat vítězství nejen na úrovni federace ale i v parlamentech subjektů federace
- strany nikdy nezískají moc ve všech centrech – posílení federativního principu
- federativní instituce = oblasti pokojné konfrontace
- různé chování stran a voličů v různých volbách – komunální, provinční, zemské, státní, federální – hlavně, když se nekonají v jeden den (Kanada, SRN, Rakousko x USA)
- strany jsou také federalizovány
Důvody centralizačních tendencí:
- potřeba celospolečenských rozvojových programů
- jednotná zahraniční politika
- nutnost čelit ekonomickým krizím a zahraniční konkurenci