Státověda vypracované otázky

- poskytování právních rad, zastupování na soudě

- právní úprava v podobě speciálního zákona, povinné členství v advokátní komoře

- komora advokátů – orgán, kterému mohou být svěřena některá oprávnění veřejné moci ke kontrole výkonu advokacie, stát určí podmínky x komora dodržuje jejich plnění

Notářství

- není obvykle státním orgánem, historicky nejstarší právnické povolání

- nezávislý nositel veřejné moci

- sepisování veřejných listin a ověřování jejich pravosti, sepisování veřejných listin o právních úkonech, osvědčování právně významných skutečností a prohlášení, přijímání listin a jiných věcí do úschovy

- výhradní činnosti – je pro ně předepsána forma notářského zápisu

- konkurující činnosti – konkurence s advokátní činností (poskytování právních porad, zastupování při právních jednáních, sepisování listin, správa majetku)

- s činností orgánů státní správy (ověřování listin)

- se soudy

- zvláštní postavení a úprava ve speciálních zákonech, možnost používat státní znak, jmenování státním orgánem po složení slibu (projev výkonu veřejné funkce)

- v některých státech spojení výkonu advokacie a notářství (SRN), jinde odděleny (Itálie, Rakousko, Francie)

- státem vázané povolání, možnost existence komory notářů

1. Územní organizace moderního státu a její formy. Státní zřízení *

- 3 základní prvky – státní moc, státní území, obyvatelstvo

- různé podoby organizace moci a území – formy vlády, státní režim, územní organizace

Formy územní organizace:

- aspekty: území (povrch země + prostor směrem nahoru i dolů)a jeho právní vymezení, hranice, právní režim hranic, vnik a zánik státu

- způsoby nabývání a pozbývání území státu: akrescence – přirůstání, okupace, cese, vydržení, adjudikace, anexe (protiprávní) x ztráta suverenity: derelikce – opuštění, revoluce

- rozčlenění státního území a jeho právní vymezení – územní jednotky a jejich právní povaha, celková povaha státu, samosprávné a správní členění

- území vcelku a jeho členění z hlediska organizace státní moci – vztah státní moci k územním jednotkám

- uspořádání území z hlediska vztahu státní moci jako svrchované moci k jednotlivcům a jejich skupinám – vztah veřejné moci k obyvatelstvu, jurisdikce státu, občanství, personální základ územní samosprávy, postavení uprchlíků, evidence pobytu na území ad.

- územní aspekty existence právního řádu a jeho vztahy k okolí i dovnitř – vztah státní moci vůči právním předpisům územních jednotek a okolních států

- právní aspekty existence území v celku vůči okolí – vztah státní moci k jiným státům

- symbolika území a státu – forma územní organizace státu v širších smyslu

Státověda – klíčovou otázkou územní organizace je vztah státu jako celku k jeho součástem – vztah centrální moci k orgánům vykonávajícím moc v rámci územních částí