VYPRACOVANÉ OTÁZKY

14. století

• akty panovníka požadují ke své platnosti kontrasignaci

• také se objevuje institut trestní odpovědnosti člena vládního orgánu (když nevykonával svou funkci dobře, mohl parlament navrhnout panovníkovi, aby toho člena potrestal, dokonce i trestem smrti), postupně se tato odpovědnost změnila v ústavně–právní odpovědnost (vyslovení nedůvěry místo trestu)

novověk

• parlament rozdělen na dvě komory - vládní orgán byl tvořen ze členů Dolní sněmovny

• v dolní komoře se začíná projevovat různé politické zázemí – začínají se institucionalizovat politické strany

• vláda se začala nazývat kabinetem (scházel se u panovníka v pracovně, v kabinetě)

• po Velké buržoazní revoluci se charakter kabinetu začíná radikálně měnit, Jakub II. začal sestavovat kabinet z členů Horní sněmovny, kteří získávali politickou převahu v Dolní sněmovně

• prosazovala se zásada, že členem kabinetu by neměl být člen Dolní sněmovny, zanedlouho byla však opuštěna a podmínkou členství v kabinetu se opět stalo členství v Dolní sněmovně

• Anna Stuartovna pověřila jednoho z ministrů, kterého nazývala prvním, aby řídil zasedání vlády – PM

• kabinet v 18. století neustále stabilizoval svou pozici (začínal se zabývat samostatně určitou agendou a stále víc přijímal vlastní rozhodnutí)

19. století

• v 19. století se prosadil institut vyslovení nedůvěry vládě jako ústavní princip

• do první poloviny 19. století tedy existovala parlamentní forma vlády

• v tomto období docházelo k rozšiřování volebního práva, posilovalo se postavení politických stran a politických vůdců (když zvítězili, tak se stali lídry parlamentní většiny, z této pozice se stávali premiéry a mohli si prosazovat své zájmy v Dolní sněmovně)

• vláda parlamentu se začíná měnit na vládu kabinetu

• v období 2. světové války byly u moci válečné kabinety, byly méně početné (početnost není svázána pravidly) a dominantní úlohu hrál premiér (jako vůdce lidu) – od této doby se hovoří o vládě premiéra

• v mírových dobách mí kabinet 16 – 21 členů a vystupuje skutečně jako kolektivní orgán

• vnitřní kabinet: je patrnější podle osobnosti premiéra (když je premiér silnější osobnost, je vnitřní kabinet patrnější, premiér konzultuje nejzávažnější otázky jen se dvěma až třemi ministry)

• vláda (v širokém slova smyslu) se nikdy neschází na společné schůzi (dochází k individuálnímu jednání premiéra se členy vlády)

53. Neoprezidentská forma vlády

období 5. francouzské republiky

• ústava V. francouzské republiky umožňovala časté změny vlády

• „poloprezidentská forma vlády“, „poloparlamentní vláda“, „prezidiální parlamentarismus“

Prezident

• čl. 5: prezident je garantem ústavnosti, územní celistvosti, bezpečnosti a nezávislosti Francie

• čl. 16: jsou-li tyto hodnoty ohroženy, může prezident po nezávislé konzultaci s předsedou vlády, předsedou národního shromáždění, předsedou senátu a předsedou státní rady vydávat nařízení, které mají právní sílu zákona (ale musí respektovat ústavu, republikánský princip)

• prezident může konzultovat důležité otázky přímo s francouzským národem (může použít referendum)

• pokud by výsledek referenda dopadl v neprospěch vyhlašovatele (prezidenta), mělo by být povinností prezidenta odstoupit od svého záměru