VYPRACOVANÉ OTÁZKY

- panovník nemá privilegované postavení, je jedním z občanů státu,

- má sice suverénní postavení, jeho svrchovanost je ale omezena ústavou

- skandinávské země, Velká Británie

stavovská monarchie

- panovníkova moc je omezována privilegovanou částí občanů, tj. stavy

- je to přechod od absolutní ke konstituční monarchii

Republika

• hlava státu je dočasně volena, platí pro ni právní řád, nemá žádná osobní privilegia

• vztahy mezi nejvyššími státními orgány jsou založeny na zásadě nezávislosti, systému vzájemných brzd a rovnovah

• princip demokratické volby a dočasnosti funkce

• existence nezadatelných – přirozených práv občana

• účast občanů na správě státních záležitostí a rovnost občanů

• základní vztahy mezi státními orgány lze posuzovat na základě teorie dělby moci nebo parlamentarismu

Teorie dělby moci

• Montesquieu: zákonodárná, výkonná a soudní − tripartita mocí

• inkompatibilita funkcí poslance s funkcí jinou

Systém vzájemných brzd a rovnováh:

• zákonodárná moc vydává prvotní normy, moc výkonná a soudní jsou jí podřízeny a musí ji provádět

• výkonná moc může pozastavovat návrhy zákonů

• soudní moc působí vůči zákonodárné jako kontrola ústavnosti, vůči výkonné jako kontrola jejích konkrétních rozhodnutí

Parlamentarismus

• systém vlády je založen na existenci nejvyššího ústavního orgánu - parlamentu – jako zastupitelského sboru

• parlament má výsadní postavení, vykonává zákonodárnou činnost, kontroluje výkonnou moc, závisí na něm vláda (je mu odpovědná)

• parlament má výsadní postavení při tvorbě norem (výkonná moc může vydávat pouze normy podzákonné), obvykle volí i hlavu státu

dělení

• parlamentní republika

• parlament má v soustavě nejvyšších státních orgánů vedoucí postavení, vláda odpovídá parlamentu

• prezidentská republika

• nezávislost mocí na sobě, nezávislost nejvyšších státních orgánů na sobě

• prezident je hlavou státu a zároveň mu náleží výkonná moc, není závislý ani odpovědný parlamentu, má právo veta a právo zákonodárné iniciativy

• k realizaci výkonné moci si vytváří vládu (je to ale spíše poradní sbor), parlament je omezen na vydávání zákonů a schvalování rozpočtu

46. Nositel státní moci a jednotlivé formy vlády

• nositele moci (komu patří moc) lze rozdělit na jeden-málo-mnoho (tzv. aristotelský počet) – Aristoteles zkoumal kvalitu, ne kvantitu – zkoumal tyto systémy v různých polis

• správné formy podle něj jsou: monarchie (vláda jedince ve prospěch obce), aristokracie (vláda nejlepších mužů) či politeia (vláda množství pro obecný prospěch obce)

• špatné: tyranie (jedinec usiluje o vlastní prospěch), oligarchie (několik bohatých k jejich prospěchu) či demokracie (vláda davu, lůzy)

→ později vzniká forma smíšené vlády (mixed government)

Formy vlády jednoho (monokracie)