VYPRACOVANÉ OTÁZKY

• ústavní normy tvoří základní prvek obsahu

• ústavní instituty soustřeďují ústavní normy upravující určitý institut (např. mandát, vlastnictví, volby, zákonodárný proces atd.)

• ústavní systém tvoří uspořádaný soubor všech ústavních norem

• vnější forma - spočívá ve vyjádření ústavního obsahu navenek

• nadpis ústavy – umožňuje identifikovat ústavu v právním řádu, obvykle zahrnuje evidenční číslo v úřední sbírce, kde je text ústavy publikován, její ročník a titul (ústava, forma vlády, základní zákon)

Systematika ústavy

→ obecná systematika: snaha vyjádřit teoretickou či ideologickou koncepci, na které je ústava budována (např. na prvním místě se nachází dělba moci, popř. zakotvení důležitosti komunistické strany)

→ zvláštní systematika: je stejná v ústavách různých států, jde o legislativně–technickou záležitost (je to věc legislativního umění); uspořádání jednotlivých ustanovení, jejich vzájemná provázanost a členění atd.

Vyšší právní síla

• právní síla ústavy je spjata s právním řádem, který je hierarchicky uspořádán (předpis nižší úrovně nesmí odporovat předpisu úrovně vyšší, resp. musí s ním být v souladu)

• ústava je právním předpisem nejvyšší právní síly

Ústavodárná procedura

• změna ústavy: problém je v tom, že ústava má vyšší právní sílu, projevuje se zde odlišnost od ostatních procedur zejména ve:

• výčtu subjektů zákonodárné iniciativy: může být širší nebo užší než při podávání obyčejného návrhu změny zákona

• způsobu projednávání návrhu: např. prodloužení doby projednávání atd.

• požadovaném způsobu přijetí

• přímá účast voličů:může se jednat o každou změnu ústavy nebo pouze o některá ustanovení

• rozhoduje zastupitelský orgán: může se jednat přímo o orgán svolaný k úpravě ústavy (konvent, ústavodárné shromáždění), nebo je tato činnost svěřena parlamentu (ten ale postupuje podle zvláštních pravidel, např. vyšší kvorum, rozpuštění a potvrzení v nových volbách atd.)

• kombinace přímé účasti voličů a zastupitelského orgánu: lid přijímá ústavu schválenou předtím parlamentem, např. Francie 1946, Dánsko 1953

• rozhodnutí subjektů federace: např. v USA nebo ve Švýcarsku

Jazyk a délka ústavy

• jazyk by měl být v souladu s výchovnou funkcí ústavy, často vyjadřuje zvláštnosti národní povahy, povaha ústavy ale nutí ústavodárce používat velmi obecné pojmy (ty vyžadují další interpretaci)

• délka: některé ústavy jsou velice rozsáhlé (hlavně jihoamerické státy)

45. Forma státu

- způsob organizace a fungování státní moci.

- dělíme ji na:

• formu vlády = složení a povaha nejvyšších org státní moci, vzájemné vztahy, podíl občanů na vládě

  • monarchie X republika

• státní zřízení = územní členění státu (unitární stát/federace)