VYPRACOVANÉ OTÁZKY

→ státní aparát

• stát již není chápán pod osobou monarchy (absorpční reprezentace), stává se reprezentantem spol. => reprezentační stát (subjekt reprezentace – lid) - reprezentace parlamentem, kongresem, sněmem

• vytváří se hierarchie správních orgánů → zvláštní stav úředníků z povolání

statistická služba (poskytují státu přehled o jeho stavu), výběr daní, správa financí

• juridizace a judicializace mocenských poměrů →soustava nezávislých → nestranné, odborné rozhodování vzdělaným soudcem

• vytváří se stálá profesionální armáda – nemusí se spoléhat na šlechtu

• daňový stát – daně nejen na vedení válek → pravidelně k zajištění chodu

=> dochází k odlišení státního jmění a soukromého jmění zeměpána

→ právní systém

• jednotný systém práva => usnadnění právního styku subjektů, odstraňuje bariéry v obchodu apod.,

• překonává právní partikularismus (souvisí se zaváděním celní a měnové unie uvnitř států)

• začíná převažovat tvorba pozitivního práva (panovnická novotvorba, pak parlament)

• zákon není individuální, ale obecně formulovaný akt (zákonný stát) → éra kodifikací

• odlišuje se soukromé (právní subjektivita fyz. a práv. osob, včetně státu, rovnost a autonomie vůle) a veřejné právo (stát jako nositel svrchované moci na vymezeném území)

• předpokladem závaznosti je publikace v předem určené formě

doktrína právního státu: stát je rovněž vázán právními pravidly, která vytváří →zaručeno právní postavení jednotlivce, zákaz svévole jednání státní moci, ne vše, co má podobu zákona je nutně právem (koncepce materiálního právního státu)

• další rozvoj s 1WW a zcela nová dimenze moderního státu po 2WW

• stát se dostává do pravidelného vtahu s jinými

• přeměna z formálního na materiální právní stát (také vázán na zákon schválený parlamentem)

• rozhoduje forma zákona, jeho soulad s ústavou

• moderní stát je snahou odlišit novou všezahrnující mocenskou organizaci od její předchozí podoby –

• korunou tohoto vývoje bylo přijímání psaných ústav, ty jsou také projektem budoucího vývoje státu

39. Vznik psaných ústav

• vznik psané ústavy jako právního aktu nejvyšší právní síly je spojen se vznikem moderního státu, jeden z jeho vnějších projevů

→ myšlenka společenské smlouvy: většinou to byl výraz suverenity lidu a likvidace absolutismu (často to byla jen úmluva lidu, ne dohoda s králem; např. u amerických kolonií)

→ písemné zakotvení a slavnostní vyhlášení (návaznost na středověká privilegia a výsady udělovaná formou slavnostního dokumentu)

→ teorie dělby moci: institucionální záruka svobody jedince

→ představa o nadřazenosti psaného dokumentu nad obyčejem

→ teorie egalitarismu a liberalismu, tzn. rovnost a svoboda lidské bytosti

→ myšlenka nové „bible“, víry v možnost racionálního řešení společenských problémů