VYPRACOVANÉ OTÁZKY

dle působnosti

věcná – obecná/specializovaná

územní – celostátní/místní

časová – trvalá/dočasná

osobní – obecná/zvláštní

funkční – první instance/druhá instance

dle pravomoci

ústavodárné: přijetí, změna nebo zrušení ústavy a ústavních zákonů nebo jejich částí

zákonodárné: přijímání, změny nebo rušení zákonů, zákonných opatření či obdobných projevů primární

normotvorby

výkonné (správní): přijímání, změny či rušení odvozených normativních právních aktů a individuálních aktů

aplikace práva, ale i organizačních projevů pravomoci

soudní: vydávání, změna nebo rušení individuálních právních aktů, přezkoumávání a rozhodování o zákonnosti a

ústavnosti zákonů, jednotlivých právních předpisů a individuálních právních aktů, tvorba precedentů

kontrolní a dozorové: kontrola, podávání návrhů, upozorňování a informování (státní kontrolní orgány,

inspekce, státní zastupitelství, ombudsman)

dle ustavování osob

volené

jmenované

dědičné

virilní = zastávání funkce z titulu funkce jiné

dle osobního složení a tvorby vůle

monokratické, kolegiální

dle funkčního období

určitá délka: parlamenty, vlády, hlavy států

relativně určitá délka: např. horní hranice věku

neurčitá délka: např. soudci

trvalá délka: např. doživotní hlavy států

37. Zásady organizace státu

Organizace státu

• vypovídá o uspořádání státu jako celku

• někdy prezentována pod pojmem státní mechanismus

• je to politicko-právně institucionalizovaný systém realizace státní moci a státní suverenity

zahrnuje

• organizačně strukturní podobu státu

• činnost a vzájemné působení jednotlivých částí organizace státu

• právem vymezené působní státních orgánů ve společnosti i v mezinárodním a nadstátním prostředí

→ státní orgány: základní a rozhodující složky státu, jsou charakterizovány podle působnosti, pravomoci a státně – mocenského charakteru jejich činnosti

→ zvláštní složky: policejní a bezpečností síly, popř. další instituce (armáda); nedisponují mocenskou pravomocí

→ státní organizace a státní zřízení: realizují další funkce (dopravní, energetické, výzkumné, strategicko-výrobní, speciální a hospodářské organizace, zařízení školská, zdravotnická, sociální, kulturní); stát je zřizuje a z části nebo zcela financuje; nedisponují mocenskou pravomocí

Zásady organizace státu

• organizační hledisko popisuje vzájemné vztahy mezi státními orgány, a to nejen v právem založené podobě, ale také v podobě, v jaké se mnohdy i fakticky vytvářejí

• zásada nezávislosti: projev teorie dělby moci

• zásada souřadnosti: vypovídá o postavení státních orgánů na téže úrovni (orgány se stejnou mírou pravomoci a odlišující se předmětovou nebo rozsahovou stránkou působnosti, např. ministerstva, soudy na místní úrovni, státní zastupitelství na místní úrovni atd.)

• zásada koordinace (slaďování činnosti): zejména prostřednictvím zákonů (v případě soudů) a dalších právních předpisů (orgány státní správy) a prostřednictvím interních normativních instrukcí (státní zastupitelství)

• zásada subordinace (nadřízenosti a podřízenosti)

• zásada koncentrace a dekoncentrace: zejména rozhodovacích pravomocí; absolutní koncentrace je výjimečná a nepraktická

• zásada decentralizace: rozhodovacích pravomocí a rozhodovací činnosti autonomních veřejnoprávních korporací