VYPRACOVANÉ OTÁZKY

Klasifikace státních orgánů dle pravomoci

• ústavodárné: přijetí, změna nebo zrušení ústavy a ústavních zákonů nebo jejich částí

• zákonodárné: přijímání, změny nebo rušení zákonů, zákonných opatření či obdobných projevů primární normotvorby

• výkonné (správní): přijímání, změny nebo rušení odvozených normativních právních aktů a individuálních aktů aplikace práva, ale i organizačních projevů pravomoci

• soudní: vydávání, změna nebo rušení individuálních právních aktů, přezkoumávání a rozhodování o zákonnosti a ústavnosti zákonů, jednotlivých právních předpisů a individuálních právních aktů, tvorba precedentů

• kontrolní a dozorová: kontrola, podávání návrhů, upozorňování a informování (státní kontrolní orgány, inspekce, státní zastupitelství, ombudsman)

33. Státně mocenský charakter činnosti státního orgánu. Pravomoc státního orgánu

Státně mocenský charakter činnosti státního orgánu

• specifická vlastnost, kterou se státní orgán odlišuje od ostatních složek státního mechanismu

• v právně legitimním smyslu se jedná o oprávnění a povinnost státního orgánu státně mocensky působit ve společenských vztazích

• může použít i státního donucení

• těchto oprávnění a povinností se státní orgán nemůže vzdát (přestal by vystupovat jako vykonavatel státní moci, nemohl by realizovat práva a povinnosti)

• státní orgán vystupuje při realizaci státní moci jménem státu

Pravomoc státního orgánu, druhové hledisko, klasifikace státních orgánů dle pravomoci – viz. ot. č.29

34. Způsoby ustanovování osob do funkcí a složení státního orgánu

Podle způsobu vzniku:

1. volba

   • přímá – volba přímo voliči; typicky volba do parlamentů a někde volba prezidenta

   • nepřímá – volba již zvolenými zástupci (voliteli nebo volenými orgány); někde volba prezidenta, výjimečně předsedy vlády nebo členů vlád

2. jmenování – ustaveni do funkce jmenovacím aktem státního orgánu jiného druhu nebo státního orgánu vyššího stupně; typicky vládní a další státně správní orgány

3. dědičnost – ustaveni (zpravidla potomka) do funkce po původním nositeli na základě nástupnického práva; hlava státu v monarchii

4. virilita – působení v určitém orgánu je důsledkem členství nebo výkonu funkce v jiném státním orgánu; viceprezident USA je zároveň předseda Senátu

5. aklamace - veřejné a zjevné vyjádření souhlasu (nebo nesouhlasu) nějakého shromáždění - dupání, tleskání apod. - výsledek se určuje odhadem, dle zjevné převahy, takto ustaven do funkce prezidenta např. Masaryk

6. los – dnes se užívá, pokud se po použití jiných možností situace zdá být bezvýchodná (např. v druhém kole senátních voleb, pokud oba kandidáti získají stejný počet hlasů, rozhodne los), nebo je rozhodnutí záměrně svěřeno náhodě (př. okrsková volební komise určuje losem ze svých členů předsedu a místopředsedu), kandidáti si musí být rovni a musí projít „předvýběrem“

7. kooptace - předem daná uzavřená skupina dle předem dohodnutých pravidel vybírá dalšího svého člena

8. konkurs - nezávislý sbor dle stanovených kritérií vybírá nejvhodnějšího kandidáta

9. ustavení rodem – v důsledku příslušnosti např. k panovnickému rodu (nejde o dědění, ale původ)