VYPRACOVANÉ OTÁZKY

• Decentralizaci moci je nutné odlišit od pouhé dekoncentrace moci, která představuje organizační rozdělení výkonu veřejné správy, nikoli však skutečnou nezávislost na centrální moci (např. výkon moci výkonné v rámci přenesené působnosti samosprávných celků, nebo soustava finančních úřadů podřízených ministerstvu financí.)

50. Dělba moci. Základní pojetí a hlediska

- státní moc byla původně založená ve více sociálních skupinách a centrech (panovník, šlechta, církev, města) – to se ovšem neslučuje s moderní státností, která se vyznačuje koncentrací moci → takováto reálná dělba moci zanikla vítězstvím absolutismu a objevuje se jen zřídka např. v podobě dvojvládí

- v současné době je nositelem státní moci lid → nejde o soupeření sociálních skupin, kdy např. za mocí zákonodárnou stál třetí stav (buržoazie) a za mocí výkonnou panovník a šlechta

monistické pojetí (koncepce koncentrované moci)

- koncentrace moci v rukou jediného orgánu nebo osoby

→ systém vlády shromáždění – je jeden základní orgán, jehož moc se odvozuje přímo od lidu, ostatní orgány mu podléhají

→ direktoriální systém – moc je koncentrována ve Federálním shromáždění, jehož výkonným orgánem je Federální rada (tvořena ze 7 ministrů – každý rok jeden z nich zvolen prezidentem)

horizontální pojetí (koncepce dělby moci)

→ dualistická dělba moci – tvorba zákonů a jejich provádění, soudnictví je součástí exekutivy

→ trialistická dělba moci – moc zákonodárná, výkonná, soudní (Montesquieu, Locke)

→ kvadrialistická teorie dělby moci - exekutiva se člení na vládní a výkonnou

horizontální dělba moci – na stejné úrovni

vertikální dělba moci – dělba působností mezi federaci a její subjekty

Dělba může být uplatňována:

- důsledně → kompatibilita – neslučitelnost funkcí (podle Montesquieua), systém vzájemných kontrol → prezidentská formu vlády (x nikdy dělba není úplná)

→ tzv. kooperativní výkon státní moci

- kooperace ve vztazích mezi nejvyššími státními orgány - není stoprocentní (nejvyšší orgány soudního typu nespolupracují s ostatními)

- kooperace se tedy týká parlamentu, hlavy státu a vlády (vedle parlamentu jsou dva orgány výkonného typu

Systém vzájemných brzd a rovnovah:

• zákonodárná moc vydává prvotní normy, moc výkonná a soudní jsou jí podřízeny a musí ji provádět

• výkonná moc může pozastavovat návrhy zákonů

• soudní moc působí vůči zákonodárné jako kontrola ústavnosti, vůči výkonné jako kontrola jejích konkrétních rozhodnutí

51. Druhy a typy forem vlády

- dělíme dle toho, jestli patří moc vládě, hlavě státu, nebo zákonodárnému sboru, jakým způsobem je vykonávána a jak se ustavují orgány ji vykonávající.

Monarchie

→ absolutistická – v současnosti výjimečná, panovník má zákonodárnou, výkonnou i soudní moc (Brunej)