VYPRACOVANÉ OTÁZKY

Učení o ústavním státu (o smlouvě o ústavním státu)

• otázky

- osobní legitimity – jakým způsobem ustanovit lidi do pozice panovníka?

- koncentrace/dekoncentrace moci – moc v 1/více rukou

- katalogu základních práv a svobod a jejich záruk

• vztah státu a společnosti předpokládá uznání existence katalogu základních práv a svobod, stát nemůže tyto katalogy zužovat

• společnost trvá na určitých právech a svobodách a státní moc by je měla respektovat

• vznikají představy, že ústavy státu budou zakotvovat i další otázky týkající se formy vlády (kdo je subjektem moci - lid, jaké jsou vztahy mezi nejvyššími státními orgány)

→ Ch. L. Montesquieu (O duchu zákonů)

• mezi státními orgány existují vztahy v podobě trojí dělby moci moc zákonodárná, výkonná, soudní (institucionální dělení státní moci) /státní moc je jen jedna – hovoříme o dělbě moci, to ale neznamená existenci 3. mocí, jde jen o organizační záležitost/

• tato moc se projevuje respektováním dvou zásad:

- zásady inkompatibility (neslučitelnosti funkcí v jednotlivých druzích horizontální státní moci)

-zásady vzájemných brzd a vyrovnávání (takto rozdělená státní moc by měla být tvořena a aplikována tak, aby nedocházelo k jejímu zneužívání)

→ John Locke (Dvě pojednání o vládě)

• lidé mají právo na to, aby se sdružili (aby uzavřeli pactum unionis) → pokud chtějí lidé blaho, musí se sdružit a podřídit (ne ale jako jednotlivci, ale jako občané)

• jestliže se sdruží v instituci, nemusí tato instituce projevovat názor jednotlivce, ale musí chránit práva většiny (pactum subjectionis)

• určitá rozhodnutí jsou tvořena v rovině institucionální, měla by být tvořena většinově

• vlastníci majetku musí být připraveni na to vzdát se jeho části (aby platili daně)

• nezcizitelná (nikdo mi je nemůže vzít, já je nemůžu ani prodat) individuální práva (Lockova svoboda x Hobbesova autorita) – smyslem je pořádek, při respektování práv jednotlivce

=> není považován za subjekt sobecký, ale za nositele práv => vstupuje 3. činitel. stát, samospráva + jednotlivec – suverénní moc musí jednotlivce respektovat díky tomu, že má práva a svobody „plamen liberálního myšlení“

• první, kdo formuloval, že zákon je rozhodující formou pro řešení vztahu mezi mocí a jednotlivcem => prestiž zákona (zákon vznikl většinovým systémem, lidmi zastupiteli)

• právo politické společnosti (lidu) na revoluci

→ Immanuel Kant

• společenská smlouva = jistá idea rozumu => to, co jednotlivci ve společnosti považují za rozumné

• imperativ pro zákonodárce:

- zákonodárci by měli tvořit zákony tak, aby se zákony co nejvíce blížily představě společnosti o těchto zákonech („Jednej tak, aby maxima tvé vůle mohla vždy současně platit jako princip obecného zákonodárství“) => jako by zákonodárný sbor představoval sjednocenou vůli => každý zákonodárce by měl jednat a konat jen tak, aby to, pro co hlasuje, se uplatnilo v obecném rámci