Zkouška vypracované ústní otázky 2015

Kodifikace ve SŘŘ / Německu

1751 Codex iuris Bavarici criminalis - TrP

1753 Codex iuris Bavarici iudiciarii - ObčP

1756 Codex Maxmilianeus Bavaricus Civilis - pouze soukromé právo, nebyl výlučný(nebyl jediným zdrojem), kodifikace občanského práva hmotného

1794 Všeobecné pruské zemské právo=Allgemeines Landrecht für die preussischen Staaten(ALR), souhrn veškerého pruského práva

5. Způsoby nabývání vlastnictví

Nemo ad alium plus iuris transferre potest quam ipse habet. Nikdo nemůže na druhého převést více práva, než sám má.

• ius civile – civilní kviritské vlastnictví - mancipace, injurecesse, adjudikace, nabytí ze zákona, usucapio

• honorární právo prétorské – prétorské bonitární vlastnictví

odvozené (derivativní) x původní způsoby nabytí vlastnického práva

Odvozené – derivativní

• představa, že pro nabyvatele má význam vlastnické právo jeho předchůdce

  • dosavadní vlastník se práva vzdává a u nabyvatele vzniká nové vlastnické právo, které se o předchůdce opírá

  • vlastnické právo přechází z jednoho subjektu na druhý – dochází k jeho přesunu - sukcesi

• všeobecná/univerzální sukcese – přechod veškerých práv i závazků z jednoho subjektu na druhý (např. dědická posloupnost

• singulární sukcese – přechod jediného práva, zejm. vlastnického, při některém z derivativních způsobů nabytí

• podmínka každého odvozeného nabytí vlastnického práva – převodce je osobou oprávněnou vlastnické právo převádět, nemusí být vlastníkem, stačí být subjektem zástavního práva

Originární – vlastnické právo nabyvateli vzniká nezávisle na předchůdci – původně/originárně, v důsledku jistých skutečností, s nimiž právo spojuje vznik vlastnického práva

Derivativní způsoby nabytí vlastnického práva:

Mancipace

• nejstarší

• původně pouhý prodej věci, reálný trh – z ruky do ruky – bezprostřední výměna věcí za peníze

• mancipační věci – základní výrobní prostředky římské zemědělské domácnosti

• publicita převodu -> právní jistota

• pět svědků – dospělí římští občané výslovně požádaní o svědectví při mancipaci

• šestá osoba – libripens – vážný – drží váhy – dospělý římský občan

• v přítomnosti věci

• nabyvatel uchopil věc (příp. hroudu země na pozemku) a pronesl ustálenou formuli „věc mu náleží jako kviritskému vlastníkovi a byla mu prodána pomocí tohoto kovu a této železné váhy4“

• postupem času se mancipace mění v trh obrazný – imaginární

• koupě, prodej, darování, zřízení věna, splnění závazku

• odpadá vážení, nabyvatel pouze uchopí věc, pronese formuli (tzv. nunkupace), udeří kouskem mědi (rauduskulus) o kovovou váhu a odevzdá jej převodci jako obraznou trhovou cenu (obrazná trhová cena – min. částka 1 sestercius)

• mancipace oddělena od prodeje -> stává se abstraktním právním jednáním – nezáleží na kauze (důvodu, např. prodeji) – rozhodující je forma

• trhová cena se nevyplácí přímo při mancipaci, ale nezávisle na ní, zaplacení není podmínkou platnosti mancipace – jen plnění závazku z trhové smlouvy

• fiduciární převody vlastnického práva (při zastavení věci, vypůjčení, uschování) – převodce spoléhá na to, že nabyvatel na něj převede vlastnické právo zpět, poté co pominou podmínky jeho převodu (zaplatí se dluh, skončí užívání věci)

• právní účinky nastávají okamžitě – žádná podmínka/lhůta

• zastoupení vyloučeno

• vlastnické právo kviritským vlastnictvím – pouze pokud byl převodce kviritským vlastníkem v době mancipace

• později i k převodu nemancipačních věcí, za Justiniána odstraněno