Zkouška vypracované ústní otázky 2015

• představa, že po určitou dobu trvající faktický stav je třeba posuzovat jako stav právní

• faktický vztah k věci se po určité době mění ve vlastnické právo

• mezi faktickým a právním stavem má být soulad

• požadavkem držba

• usus = užívání, capere = bráti, získávati

• u pozemku 2 roky, u movitých 1 rok -> uživatel považován za vlastníka

• zákaz vylučující z vydržení věci kradené a věci peregrinů

• později podmínkou i tzv. spravedlivý důvod/kauza/titul – odůvodňuje získání držby vedoucí k vydržení + požadavek dobré víry u držitele, jenž vydržením získává vlastnictví

podmínky vydržení:

1. res habilis – věc je způsobilá být objektem vlastnického práva (ne věci extra commercium, kradené, ty, jejichž držba byla získána násilím, confinium = prostor mezi pozemky, věci náležející státní pokladně)

2. titulus – důvod/kauza zdůvodňující, proč držitel drží – skutečnost, na základě které držitel držbu získal, držba měla být získána způsobem vedoucím k nabytí vlastnického práva, který ale v daném případě k získání práva nevedl (byl stižen vadou bránící nabytí vlastnického práva) -> nabyvatel místo vlastnického práva získal jen držbu (např. převodce nebyl vlastníkem, k převodu mancipační věci byla použita tradice), kauzy pro vydržení totožné s kauzami pro tradici + držba získaná adiudikací s magistrátským impériem, prétorský dědic získává jen držbu vedoucí k vydržení

3. fides – dobrá víra – vydržitel byl přesvědčen, že nabytím držby vedoucí k vydržení nikomu nezpůsobuje újmu – nemusí být přesvědčen, že je vlastníkem + přesvědčení, že osoba, od níž držbu nabyl, byla k převodu věci oprávněna – určování podle toho, kdy k nabytí došlo ­-> následná špatná víra nevadí, u onerózního (záplatného) nabytí se dobrá víra později nevyžadovala, u lukrativního (bezplatného) nabytí jak v době nabytí, tak potom

4. possessio – základní nejdůležitější podmínka – tzv. kvalifikovaná držba (kvalifikována důvodem, o nějž se opírá) nebo držba civilní – nejen pouhá skutečnost, ale určité oprávnění -> při ztrátě držby je vydržení přetrženo -> nastává tzv. uzurpace vydržení -> nutné znovu nabýt držbu a začíná probíhat nové vydržení, u dědické posloupnosti vydržení pokračuje v osobě dědicově nebo se může uzavřít v době tzv. ležící pozůstalosti6, vydržení se může i zastavit – pokud nastane překážka vylučující pokračování držby – pokud překážka odpadne, vydržení pokračuje (např. vlastnictví věci dočasně nabyla státní pokladna)

5. tempus – uplynutí vydržecí doby, rok u movitostí, dva roky u nemovitých, lhůta je skončena počátkem posledního dne

• vydržením se nabývá civilní kviritské vlastnické právo

• nevztahuje se na provinční pozemky a na peregriny, kteří nejsou římskými občany

• nová forma vydržení longi temporis praescriptio – preskripce

  • každý, kdo po určitou dobu své oprávnění neuplatní žalobou, ztrácí po uplynutí této lhůty takovou možnost – svoji žalobu promlčuje

  • 10 let mezi přítomnými (vlastník a vydržitel mají bydliště v téže obci)

  • 20 let mezi nepřítomnými

  • držba se přetrhává nejen skutečnou ztrátou, ale i tzv. civilní uzurpací = zahájení sporu o věc