Zkouška vypracované ústní otázky 2015
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vliv školy glosátorů překračoval i hranice Apeninského poloostrova (tzv. zaalpští doktoři)-ve vzdáleném anglickém Oxfordu působil Vaccarius. V Anglii se ale brzy vytvořila skupina profesionálních znalců domácího práva, kterým se podařilo římskoprávní vlivy potlačit. Glosátorské škole se podařilo položit základy novodobé právní vědy. Završením jejich práce se stala Glosa ordinaria=uspořádání všech glos.
Na sklonku 12. století se v papežském táboře objevuje názor, že římské právo platí, ne však z projevené vůle císařovy, ale proto, že bylo aprobováno církví a potvrzeno papežem. Křesťanská církev byla dobře propracovanou organizační soustavou, jejíž právotvorná činnost byla také bohatá (kanonické právo-Corpus Iuris Canonici). Církevní soudy rozhodovaly velké množství sporů, které měly civilistickou povahu (manželství, dědické spory apod.). Římskokanonický proces měl ucelenou soustavu procesních zásad.
Svoji podobu získal již ve 12.-13. století, kdy vzniká základní dílo středověké procesní literatury: spis Speculum iudiciale od Viléma Durantise.
vliv zejména na vznik procesu obecného práva. Římské právo bylo uplatňováno tam, kde právo kanonické z nějakých důvodů selhávalo, proto vznikla tak subsidiarita římského práva v poměru k právu kanonickému. Soužití církve s římským právem zasahovalo celou Evropu.
Papež Honorius III. zakázal studovat kněžím římské právo na pařížské univerzitě bullou Super speculam roku 1219 -> zabránit tomu, aby kněží činní v duchovní správě nezanedbávali svoje povinnosti dlouhodobým pobytem na univerzitě.
Představitelé církevněprávní vědy pracovali podobnými pracovními metodami jako glosátoři. I přes jasné shody současníci kanonické a římské právo odlišovali.
Středověk tedy znal dvojí právní vědu a dvojí právo: církevní kanonické a římské(civilní).
Druhá středověká římskoprávní škola nemá jednotné označení.
Původní název byl postglosátoři, který však má věcně prázdný obsah, proto se objevují názvy:
komentátoři (tento název ukazuje změněný způsob práce) a
konsiliátoři(tento název ukazuje spojení s praxí-consilia jsou právnické posudky).
Jejich pracovní metoda byla pokročilejší -> obsah pramenů začali vykládat neboli komentovat.
na konci 13. století
začali budovat vědu tak, jak ji známe dnes, tedy jako vědu opřenou o systematické obecné pojmy.
přesvědčení, že je sice třeba přihlížet k místnímu statutárnímu právu, ale že římské právo je vždy po ruce, jakmile tento lokální právní řád je neaplikovatelný.
Postupně začalo být toto pravidlo používáno obráceně a římské právo bylo často na prvém místě.
položili základy právní vědy, která se stala velmi brzy záležitostí celoevropskou -začali budovat vědu tak, že jejím rozhodujícím výrazovým prostředkem se stávaly pojmy odvozené ze studovaných textů -> právní věda se stala pojmovou právní vědou.
dovršitelé římskoprávní vzdělanosti ve středověku, jejich dílo ovlivnilo právní vývoj v Evropě. Na rozdíl od glosátorů se nevěnovali jen římskému právu, ale i právu, které tehdy v Itálii skutečně platilo a kanonickému právu.
zakladatelé nauky o podpůrné platnosti římského práva jako práva obecného.
základy kolizních norem - zejména při tržních vztazích mohlo docházet ke kolizi dvou statutárních práv