Zkouška vypracované ústní otázky 2015

1. Digesta (Pandectae = všeobsahující) – sbírka starého práva = ius – spisy právníků, právních expertů z dřívějška – 50 knih, kazuistická metoda – povýšeni na zákon – pomůcka soudců

• každá kniha má tituly - každý titul má rubriku (= nadpis udávající obsah)

• tituly se rozčleňují na fragmenty, fragmenty = úryvek ze spisu klasických právníků

• každý fragment nese název a jméno autora spisu, z něhož se látka čerpá – tzv. inscriptio

• citace Digest: D, číslo knihy, číslo titulu knihy, číslo fragmentu titulu, číslo paragrafu fragmentu, první věta fragmentu = principium (= počátek, pr.)

• zejména soukromé právo – majetkové a rodinné, trestní jen dvě knihy

1. Institutiones – učebnice pro studenty práv na úrovni zákona – výklad základních pojmů a principů v právu, vychází z Gaia – přístupné, snadno pochopitelné, 4 knihy, dělí se na tituly, už ne na fragmenty, pod rubrikou titulu následuje souvislý výklad

• citace Institutiones: I/Inst. číslo knihy, číslo titulu knihy, číslo paragrafu

1. Novellae – novely – psáno řecky, otázky veřejného práva – derogační účinek – ruší starší právní úpravu

kodex+digesta+institutiones = tria volumina – trojí svazky – až ve středověku název Corpus Iuris Civilis, není mezi nimi derogační účinek

• zákony smí vykládat pouze císař – aby nedocházelo k odlišným výkladům

• časem tzv. Basiliky – právní památky 9. stol.

• v Byzanci v platnosti až do 1453

• základ kontinentálního práva

• C – Codex – lex – zákony

• D – Digesta – ius – pravidla – dílo právníků

• Tria Volumina – vydáno „najednou“ – legislativní praxe – neplatilo lex posteriori derogat priori – pozdější zákon nerušil dřívější x novely již derogovaly – potřeboval starší úpravu z Tria změnit

Itálie

Když středověk znovu objevil římské právo, bylo právem mrtvým-jistá omezená znalost a určité vědomí přežily, ale na kontinuitu pomýšlet nemůžeme

• Na přelomu 11.-12. století došlo v italské Boloni k zásadnímu převratu, protože vznikla nová právní věda inspirovaná římskoprávními prameny spojená s obnovou římskoprávního dědictví.

Tento vývoj je tedy spojen s boloňskou univerzitou, která patří k nejstarším v Evropě. Vzniká zde první římskoprávní škola, kterou označujeme jako škola glosátorů;

• příslušníci se zabývali římskoprávními texty a výsledky svých úvah vyjadřovali stručnými poznámkami(=glosy), které byly buď vpisovány mezi řádky nebo na okraj(poznámky, postřehy, které odkazovaly na jiné místo Digest, ale obsahovaly i původní právní myšlenku).

• Středověká glosa výsledkem tvořivého myšlení, tvůrčím činem.

• Cílem glosátorů proniknout do glosovaného textu, dokonale mu porozumět a zprostředkovat své poznatky dalším čtenářům.

• dále vytvořili summy (pojednání shrnující obsah nějakého díla), které byly srovnatelné s díly vědecké literatury.

• Interpretovali CIC bez nutnosti znalostí platného práva.

• sjednocení rukopisů justiniánské kodifikace a vytvoření tzv. vulgátního textu.

• prvými skutečnými právníky evropských dějin.

• Zakladatelem školy glosátorů byl Irnerius; mezi další představitele patřili Bulgarus, Martinus, Jakobus, Hugo.

• Vyvrcholení školy glosátorů spadá na přelom 12.-13. století a v čele stojí Chi non ha Azzo. Závěrečné vyznění školy glosátorů je asi v polovině 13. století, kdy je vynikající osobností Odofredus.