Zkouška vypracované ústní otázky 2015
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Pro staletí probíhající proces po celé Evropě je tedy pojem recepce římského práva nepřesný a mluvíme v této souvislosti spíše o znovuobjevení římského práva.
proč? – křesťanská říše pokračovatelkou říše římské: Translatio imperii (Svatá říše římská – navázat na Řím pod křesťanskou mocí)
po roce 1000 znovu objeveny jeho výhody, vliv má pak až do Code Civil 1804
vliv na právo anglosaské menší (zásada equity – spravedlnost)
ovlivnění kanonického práva (římsko-kanonický proces) – církev „žije římským právem“
Barbarské říše
několik říší, rozkládajících se na území bývalé Západořímské říše
Barbaři = „nevzdělanci, členové jiného národa“
Barbarské zákoníky
propojení germánského práva s římským.
Barbaři neznali abstrakci -> zákoníky silně kazuistické
Do dnešní doby se dochovalo několik barbarských zákoníků=Leges Romanae barbarorum:
vizigótský Eurichův kodex (Codex Euricianus) z 2. poloviny 5. století (475) - platil pro Římany i Vizigóty,
Alarichův breviář (Lex Romana Visigothorum = Breviarium Alarici) z roku 506,
Theodorichův edikt (Edictum Theoderici), Codex Hermogenianus, Codex Gregorianus
burgundská Lex Gungobada (Lex Romana Burgundiorum) z roku 532
ostrogótský Edictum Theoderici z roku 460
langobardský Rotariho edikt (Edictum Rothari) z 1. poloviny 7. století
Byzantská říše
pokračovatelkou Východořímské říše.
Corpus Iuris Civilis(CIC)=Tria volumnia (3části-Instituce, Kodex z roku 534, Digesta). Našel se v Boloni mezi lety 1070-1080, jedná se o souhrn občanského práva.
Zřídit ho nechal byzantský císař Justinián (1. pol. 6. století). Toto období se nazývá renesance římského práva – výuka, kodifikace apod. Justinián se snažil o obnovu slávy římského imperia. Jedním z prostředků, které mu k tomu měly dopomoci, bylo klasické a poklasické římské právo, proto hned po nástupu začal s velkou kodifikací.
CIC byl zpracován desetičlennou komisí právníků a praktiků v čele s Tribonianem. Úkolem této komise bylo sebrat císařské konstituce (legislativní akty císaře) ze tří existujících kodexů (Gregoriův, Hermogeniův a Theodosiův) a doplnit konstituce vydané od poslední sbírky do počátku vlády Justiniána.
snaha ustanovit přehledný právní řád a začlenit do něj dvě nová politická hlediska:
absolutistické postavení basilea – císaře
výlučné postavení církve v oblasti věroučné a teologické – privilegované postavení církve a jejích hodnostářů
Codex Iustinianus – soupis císařských zákonů a nařízení = leges – psané jasně, přesné, přehledné + reskripta – odpovědi na žádosti občanů v souvislosti s řešením právního sporu
o 4 roky později upravený Nový Kodex – 12 knih, početné tituly tvořené konstitucemi, výlučná platnost v oboru císařských konstitucí