Zkouška vypracované ústní otázky 2015

zánik zástavního práva:

• zánikem pohledávky

• zástavním prodejem věci při realizaci zást. práva

• při souběhu zanikají zástavní práva s horším pořadím, bylo-li již realizováno právo lepšího pořadí

• věřitel se zřekne zástavního práva (i mlčky – vrátí zástavu)

• zánik zastavené věci (konfuze zástavního a vlastnického práva v jednom subjektu)

• vydržením svobody vlastnického práva – v dobré víře 10 let aniž by o zástavním právu věděl (ne dlužník, zástavce ani jejich dědicové)

8. Srovnejte práva absolutní a relativní

Solvere dicimus eum qui fecit quod facere promisit. Říkáme, že plnil ten, kdo udělal, co slíbil

Práva se obecně dělí na objektivní a subjektivní.

Objektivní právo se dělí na soukromé a veřejné.

Ius publicum id est quod ad statum rei romanae spectat, ius privatum ad utilitatem singulorum pertinet=Veřejné právo je to, které se týká všech Římanů, soukromé právo sleduje zájmy jednotlivců.

Ius publicum privatorum pactis mutari non potest=Veřejné právo nelze měnit úmluvami soukromých osob.

Subjektivní právo se dělí na absolutní a relativní.

• působí erga omnes = vůči všem -> je možné je prosadit vůči každému (právní panství)

• chráněna actiones in rem – věcnými žalobami – směřují k věci – nutí ostatní respektovat žalobcovo právo k věci, ne plnit nějakou povinnost

• vývojově starší

• vlastnické právo, věcné právo k věci cizí, dědické a rodinné

• působí inter partes = mezi stranami – okruh subjektů omezen

• chráněna actiones in personam – osobními žalobami – jen proti osobě žalovaného – má závazek a je povinen ho splnit

• obligace

9. Obligace (pojem, druhy, důvody vzniku)

Obligatio est iuris vinculum quo necessitate adstringimur alicuius solvendae rei secundum nostrae civitatis iura. Obligace je právní pouto, které nás svou nevyhnutelností nutí, abychom v souladu s právem našeho státu poskytli někomu nějaké plnění

• historicky mladší – až v době rozvinutých hospodářských vztahů a věcných práv

• věcná práva = statická, zajišťují dlouhodobé vztahy

• obligační práva = vztahy dynamické, mobilizují majetkové hodnoty, regulují směnné a obchodní vztahy

• na rozdíl od věcných práv (erga omnes) působí pouze vůči jednomu určitému subjektu – konkrétní právní jednání

• práva relativní x věcná (absolutní)

• při soudním uplatňování se opírají o povinnosti jednoho určitého člověka – zprostředkovaný vztah, odvozený x věcná práva – přímé panství nad věcí

• žaloba obligační přesně uvádí žalovaného x věcná zavazuje všechny

• při věcné žalobě vznikají žalovanému procesní povinnosti až po litiskontestaci x obligační – žalovaný musí se žalobcem a soudním magistrátem spolupracovat od počátku -> tzv. defensní povinnost žalovaného

• actiones in personam – obligační – osobní x actiones in rem – věcné – prosazení absolutních práv

• 2 důvody vzniku zvláštních povinností:

  • někdo protiprávním jednáním způsobil druhému újmu -> povinnost újmu odčinit (obligace z deliktu)

  • někdo se s druhým dohodl o vzájemném plnění -> povinnost poskytnout toto plnění (obligace z kontraktu)