Zkouška vypracované ústní otázky 2015
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
soudce druhého stádia je právním hodnocením a příkazem k odsouzení vázán – hlavním úkolem prověření pravdivosti výpovědí žalobce a žalovaného (výslech svědků, předkládání listin, doličných předmětů)
prověřením pravdivosti výpovědí je prétorův hypotetický právní nález postaven na pevný základ -> vyhlášen jako rozsudek
prétor klade stále větší důraz na požadavky ekvity, z moci svého impéria zavádí nové principy – pružně reaguje na potřeby nových hosp. a spol. poměrů
Aebutiův zákon zavádí formulové řízení fakultativně, obecně závazné jsou až s platností dvou zákonů Juliových
ius civile zůstává základem x platí jen do té míry, do jaké ho prétor respektuje
prétor svá stanoviska prohlašuje v ediktu
části formuly:
iudicis nominatio – jmenování soudce – jméno osoby, kterou si strany vybraly z alba soudců, nebo jim byla v případě neshody určena magistrátem
intentio – tvrzení žalobního nároku – právní základ žaloby – musela ji obsahovat každá formule, podle znění intence se prováděla klasifikace formulí
actiones in ius conceptae – podle platného práva sepsané – odkazují na platné právo civilní
actiones in factum conceptae – stylizované podle faktického stavu – prosazuje se v nich právo nové, dovolávají se ochrany poskytované pouze prétorem – nechá soudcem prošetřit faktické údaje ve formuli a podle výsledku dá příkaz k odsouzení/osvobození žalovaného
postupné vytvoření vzorů žalob:
žaloby přímé – actiones directae
žaloby pomocné – actiones utiles
pokud byly žalobcem uvedeny skutečnosti dosud v žádném vzoru nezpracované, pozměnil prétor již zachycený vzor a vytvořil novou žalobu = actio utilis/ad exemplum (podle vzoru) původní žaloby (= actio directa = žaloba přímá)
zvláštním druhem prétorem vytvořených žalob tzv. žaloby s fikcí – actiones ficticiae – nároky civilního práva, jehož aplikaci brání nějaká skutečnost nebo nedostatek nějaké skutečnosti -> prétor dává soudci pokyn, aby si chybějící skutečnost přimyslil, nebo od ní odhlédl -> právní ochrana poměrům nechráněným civilním právem
žalobní nárok může být formulován neurčitě – pevný objem rozsudku se má stanovit po detailním soudním jednání – aby soudce netápal v nejistotě, vpisuje se do formule tzv. demonstratio = demonstrace – v ní se uvádí právní důvod vzniku žalovaného závazku – zejm. v žalobách „bonae fidei“
condemnatio = příkaz k odsouzení – alternativní formulace – ukáže-li se...-> odsoudit/osvobodit, rozsudek zní vždy na peníze – v soukromém procesu princip pekuniární kondemnace (=ať byl žalobcův nárok jakýkoli, musel soud provést jeho ocenění v penězích (litis aestimatio) a poté teprve vynést rozsudek
atributatus de restituendo = povinnost soudce vyzvat před vynesením rozsudku žalovaného, aby vydal předmět sporu in natura (aby se mohl ocenit), pokud ji žalovaný nevydal, vypočítává se kondemnační suma (přihlíží se k neochotě žalovaného a suma se zvyšuje – 2x,4x)
příkaz k odsouzení může mít omezující dodatek – např. stanovení maximální hranice kondemnační sumy = taxatio
reus = žalovaný
dominus litis = žalobce
procesní zástupci: