Vypracované otázky ke zkoušce 2018

- vláda: armádou podporovaná či přímo složená z armádních představitelů

- normální politický život redukován na minimum, představitelé přesvědčeni, že může být zcela zakázán a nahrazen řízením shora administrovaným

- hierarchizovaná struktura, zdůraznění role vůdce, odmítnutí jakékoliv demokratické koncepce

38. Typologie systémů stran, význam tzv. cleavages

- Lipset a Rokkan – systémy stran produktem dlouhodobého vývoje založeného na institucionalizace tzv. konfliktních linií (cleavages) -> 4 základní:

• centrum – periferie

• církev – stát

• město – venkov

• práce – kapitál

- první konflikt -> vznik národně a regionálně orientovaných pol. stran

- druhý konflikt -> vznik nábožensky orientovaných stran

- třetí konflikt -> vznik agrárních stran

- čtvrtý konflikt -> vznik sociálně demokratických strana

- numerická typologie (Blondel):

• systém dvou stran

- na Maltě – Strana práce a Strana lidová, VB – vláda: labouristé/konzervativci

• systém 2 a půlté strany

- 2 velké strany a 1 podstatně menší -> podstatný vliv na fungování systému stran, protože žádná z velkých není schopna získat v parlamentě absolutní většinu hlasů

- SRN – Sociálně-demokratická (SPD) a Křesťansko-demokratická (CDU) + Svobodní demokrati (FDP) či Zelení

• systém více stran s dominující stranou

- 1 mimořádně silná strana, která není schopná získat absolutní většinu v parlamentě -> musí usilovat o získání podpory dalších stran a vytvořit koaliční vládu

- Itálie – křesťanská demokracie (DC), Dánsko, Norsko, Švédsko – strany sociálně-demokratické

• systém více stran bez dominující strany

- postrádá stranu disponující takovým počtem mandátů, který by byl řádově vyšší než počty ostatních, malé rozdíly mezi stranami -> vládní koalice

- Finsko, Belgie

- Santori:

• bipolarita – pouze 2 centra (levice-pravice), která mohou reprezentovat 2 i více stran

• multipolarita – více než 2 centra

-> polarizace – možnost či nemožnost dosahování konsenzu na politické scéně

- typologie Santoriho (bere v úvahu i ideologickou vzdálenost mezi nimi):

• systém strany predominantní

- dominance 1 strany, která získává takové postavení v parlamentě, že může sama sestavovat vládu – dominance vymezena časově: nejméně 4 funkční období parlamentu

- tento systém není svázán s žádným konkrétním počtem stran

- VB, Irsko, Norsko

• systém dvou stran

- existence 2 velkých stran, jejichž ideologická vzdálenost je minimální

• systém více stran umírněně polarizovaný

- 5-6 stran, jejichž rivalizace probíhá v mírné podobě, neboť jejich ideologická vzdálenost je malá a má dostředivý charakter

- Z Evropa

• systém více stran extrémně polarizovaný

- větší počet stran, jejichž ideologická vzdálenost je značná

- některé strany antisystémové – konfrontační charakter rozhodovacího procesu