Zápočet

o textové vyjádření;

o procedura (včetně publikace).

 normativnost (právní předpis musí obsahovat nějaká pravidla);

 obecná závaznost: V kontinentální právní kultuře je právní předpis závazný absolutně, v systému angloame-rickém „jen“ argumentačně.

Normativní smlouva (smluvní právo)

Svou postatou se podobají právním předpisům – jsou psané, normativní i obecně závazné. Jediným podstatným roz-dílem mezi NPA a normativními smlouvami je proces tvorby. Na rozdíl od NPA nevznikají normativní smlouvy jed-nostranně a k jejich existenci je třeba shodné vůle (konsenzu) minimálně dvou kontrahentů. Normativními smlouva-mi ale nejsou relativně závazné smlouvy soukromého práva, ty postrádají aspekt obecné (absolutní nebo i argumen-tační) závaznosti.

Normativní smlouvy

 mezinárodní

Dualistický stát: Oddělují mezinárodní smlouvy od svého práva vnitrostátního. Závazné je jen právo vnit-rostátní, sjedná-li tedy dualistický stát mezinárodní smlouvu, musejí být obecně závazná právní pravidla v ní obsažená zahrnuta do některého z vnitrostátních pramenů práva.

Monistický stát: Jednota mezinárodních smluv a vnitrostátního práva. Normativní mezinárodní smlouva se stává přímo součástí vnitrostátního práva. Právotvůrce provádí pouze její schválení – ratifikaci. Většina ev-ropských států – monistický princip.

 vnitrostátní – kolektivní smlouva v pracovním právu, veřejnoprávní smlouvy (pouze takové, jejichž obsahem je i obecně závazné pravidlo).

Soudcovské právo – soudní precedens a judikatura

Precedens či judikatura jsou závazné, pokud nenajdeme lepší právní argument k jejich změně. Před právem jsou si všichni rovni  mám právo na to, aby v mém případě bylo rozhodnuto stejně jako v obdobném předchozím případě. Soudcovské právo je pramenem práva nejen v zemích angloamerické právní kultury, ale též v kontinentální Evropě. Tím, co odlišuje angloamerický precedens od kontinentální judikatury, je pak především rozsah, v němž se soudce při tvorbě práva může pohybovat, a dále formální mechanismy, které se uplatňují při tvorbě a publikaci soudcovského práva.

Precedens (angloamerické právo) – zavazuje soudy stejného nebo nižšího stupně. Rozhodnutí soudu může být zalo-ženo na jednom z následujících mechanismů:

 stare decisis – povinnost soudu rozhodnout podle předchozího precedentu;

 judicial review – soud rozhodne proti precedentu (zákonu, jinému prameni práva). Takové rozhodnutí musí být odůvodněno.

Judikatura (kontinentální právo) – rozhodnutí nejvyšších soudních instancí jsou publikována:

 Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR;

 Sbírka soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR;

 Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR.

Na rozdíl od soudce v precedenčním systému náš soudce právo neomezeně netvoří, ale pouze dotváří. Právní předpi-sy vyšší právní síly a mezinárodní smlouvy tak soudům vymezují prostor pro interpretaci, jehož hranice nemohou být překročeny.