Zápočet

b) Teleologický – výklad účelový, opírá se o smysl a duch zákona. Ratio legis (smysl zákona) je v případě účelo-vého výkladu chápáno volněji než u výkladu historického. Znamená to, že se tážeme nejen po účelu právní úpravy ve vztahu k původnímu úmyslu zákonodárce, ale i po tom, k čemu právní norma slouží v dnešních podmínkách, k čemu tady vlastně dnes je. Je použitelný jen tehdy, kdy interpret v rámci své možnosti má značný prostor pro uvážení. Tento prostor mu nabízejí např. tzv. neurčité pojmy. Účel zákona (aniž by byl změněn zákon sám) se teleologickou interpretací přizpůsobuje měnícím se podmínkám; nemění se text zá-kona, ale jeho smysl a dopad vzhledem k změněné společenské situaci. Používají jej zejména vyšší soudy;

c) Komparativní – vychází z argumentace, opírající se o srovnávání postupů, které se týkají obdobných institutů, používaných v jiných zemích či v jiné době. Např. argumentace ÚS občas poukazuje na srovnání s jinými ev-ropskými zeměmi. Častá je i komparace s judikaturou předválečnou u nás.

3. Interpretace dle rozsahu interpretace: Výklad doslovný, zužující a rozšiřující

Výklad doslovný (adekvátní) – např. jestliže norma stanoví, že ten, kdo v době spáchání trestného činu nedovršil pat-náctý rok věku, není trestně odpovědný, nelze v žádném případě za trestně odpovědnou považovat osobu mladší patnácti let.

Výklad zužující (restriktivní) – rozsah právní normy se stanoví úžeji, než by vyplývalo z doslovného znění textu.

Výklad rozšiřující (extenzivní) – naopak.