Zápočet

Interpretace:

 správná – udílení pravdivého významu znakům;

 vadná – spočívá v udílení nesprávného významu znakům.

o dezinterpretace – neúmyslně vadná interpretace, omyl v interpretaci,

o falzifikace – úmyslně vadná interpretace.

Tendenční interpretace – zabarvená hledisky interpreta (např. advokát interpretuje ve prospěch klienta), nemusí být nutně vadná.

Funkce interpretace práva – krajní pozice:

 kognitivní (poznávací) – "soudce jako otrok zákona" – francouzská škola právní exegeze – přiznávala interpre-taci pouze poznávací funkci, z textu lze podle ní vyvodit jedinou správnou odpověď, připouštěl se pouze jazy-kový výklad právního textu. Zákon je jednoznačný, bezrozporný a prostý mezer, možný je pouze gramatický výklad;

 explicitní (vyjasňovací) – interpretace spočívá v hodnotových soudech interpretujícího. Cílem interpretace je vyjasnění nejasného textu. Extrémní podoba – právní realismus  nepředvídatelnost soudních rozhodnutí.

Klasifikace druhů interpretace:

1. Dle subjektu

2. Dle metod

3. Dle rozsahu výkladu ve vztahu k interpretovanému normativnímu právnímu textu

1. Interpretace dle subjektu interpretace a otázka závaznosti interpretace

A) Výklad orgánů veřejné moci (autoritativní výklad práva)

a) výklad autentický – podává jej ten, kdo právní normu vydal. Může být obsažen v témže či v jiném právním aktu téhož normotvůrce, v takovém případě je právně závazný. Autentický výklad podávaný mimo příslušnou platnou právní úpravu není právně závazný (např. ministrova interpretace vyhlášky jeho ministerstva ve sdě-lovacích prostředcích);

b) výklad legální – obecně závazný výklad, k němuž je právní normou výslovně zmocněn ten, kdo právní normu nevydal, dříve jím bylo oprávněno předsednictvo Národního shromáždění nebo Ústavní soud, dnes již neexis-tuje orgán, který by tuto pravomoc měl;

c) výklad oficiální (služebně závazný) – vydává jej nadřízený subjekt pro své podřízené formou normativních či individuálních interních instrukcí, které jsou pro podřízené orgány či pracovníky závazné. Oficiálním výkla-dem zejména není vázán soud;

d) výklad orgánu aplikujícího právo – je individuálně právně závazný (inter partes), bývá obsažen v odůvodnění rozsudku soudu, případně odůvodnění rozhodnutí jiného orgánu aplikujícího právo (např. správního orgánu). Pro řešení dalších podobných případů není právně závazný;

e) výklad při uplatnění kasačního principu – opravný soud přezkoumá rozhodnutí soudu nižšího. Pokud dospěje k závěru, že rozhodnutí je nesprávné, zruší je a věc vrátí podřazenému soudu k dalšímu řízení a v odůvodnění vyslovuje svůj právní názor, jak by se daný právní text na daný případ měl vyložit, kterým je nižší soud vázán. Závaznost se týká pouze daného případu, nezavazuje soudy do budoucna;