1_kapitola_CO_JE_PRAVNI_FILOZOFIE

c) „Naše firma má velmi úspěšnou filozofii produkce obuvi“. „Filozofií našeho projektu je zvýšit zaměstnanost mladých žen“.

Filozofie neposkytuje hotové rady a „recepty“. Platí, že ne každé racionální a logické zdůvodnění je filozofickým závěrem, ale každý filozofický závěr musí být logicky a racionálně zdůvodněný. Jak uvádí francouzský filozof René Descartes (1596-1650): „... slovo filozofie znamená snahu o moudrost a že moudrostí se nerozumí pouze obyčejná chytrost, ale dokonalé vědění o všech věcech, které člověk může poznat, aby měl orientaci pro svůj život, .... k dosažení takového vědění je nutné, abychom je odvozovali z prvních příčin.“ Viz k tomu DESCARTES, R. Princípy filozofie. Bratislava: Pravda, 1986.

d)„Každá filozofie slouží nějaké ideologii, tudíž je vždy ideologií.“

Filozofie vznikla z touhy a zájmu po vědění. Jak uvádí italský filozof Gianni Vattimo (1936.) „Filosofie nemůže a ani nemá lidi poučovat o tom, kam máme směřovat, ale má nás naučit žít v situaci lidí, kteří nikam nesměřují.“

Úkol č. 2

Pokuste se o vlastní vymezení filozofie.

Co je podle vás filozofie?

Jaký má podle vás význam pro člověka a společnost?

1.2 Proč vznikla právní filozofie?

Dříve než vysvětlíme, proč vznikla právní filozofie jako učení (věda) o právu, je nutné rozlišovat mezi:

• vznikem a vývojem právního myšlení (názorů a představ) o právu;

Poznámka:

Ke zrodu právního myšlení dochází již v prvních mytologických představách, které pak kriticky rozvinuli antičtí filozofové. Jde o představy:

a) o řádu jako opaku chaosu;

b) o zákonu jako opaku náhody;

c) o spravedlnosti jako opaku nerovnosti či nerovnováhy.

• systematickým filozofickým poznáváním práva - filozofickým učením (vědou) o právu.

Poznámka:

Právní filozofie či jurisprudence jako vědní disciplína (součást praktické filozofie) vzniká až na přelomu 18. a 19. století. Mluvit o právní filozofii jako učení o právu, např. již v období antiky, by bylo nepatřičné. Právo sice bylo v tomto období předmětem filozofického poznání, ale tyto poznatky neutvářely systematický zdůvodněný celek.

1.2.1 Podmínky vzniku právní filozofie.

Právní filozofie je poměrně mladá právní disciplína. Na její vznik měly vliv jak vnější (společenské), tak vnitřní (vývoj filozoficko-teoretického právního myšlení) podmínky.

a)Vnější (společenské) podmínky vzniku právní filozofie.

Společenské podmínky druhé poloviny 18. a 19 . století charakterizuje radikální změna ekonomicko - politické situace dnešních evropských zemí. Jak se tato změna projevovala?

• průmyslová revoluce, přechod od řemeslné-manufakturní výroby k výrobě v továrnách; rozvoj techniky a dopravy;

• industrializace společnosti vedla k prudkému rozvoji nových oblastí, které s ní souvisely: doprava, obchod, bankovnictví, služby různého druhu, mezi jinými i právní, atd.;

• sociální důsledky: urbanizace, vznik velkých průmyslových center- změna sociální struktury společnosti- nové sociální skupiny (snížení počtu lidí v zemědělství, vznik průmyslového proletariátu, ale i tzv. střední vrstvy); rozvoj nových povolání a činností, atd.;

• vznik politických hnutí, politika se stává autonomní činností, změna funkce státu: kromě obranné a politické funkce přebírá funkci ekonomickou, výchovnou a také sociální, apod.;