1_kapitola_CO_JE_PRAVNI_FILOZOFIE
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Viz k tomu JASPERS, 1996, op.cit., s. 21.
Co vy na to? Jak rozumíte Jasperovu spojení „vůle k autentické komunikaci“? Jaký má smysl taková komunikace? Není to již přežitek v dnešní době nových informačních technologií? Jsou nové informační technologie pro takovou komunikaci hrozbou nebo pomocí?
1.1.3 Základní znaky filozofického myšlení.
Filozofické myšlení se vyznačuje tím, že je:
pojmově- abstraktní: zobrazuje svět prostřednictvím abstraktních- nejobecnějších pojmů (bytí, jsoucno, existence, transcendentno, atd.); co to je?
racionálně –logické: - vyžaduje racionální (logické) zdůvodnění a vysvětlení; proč to tak je?
kritické - vyžaduje neustále tázání a konstruktivní zpochybňování; proč by to nemohlo být jinak?
K zapamatování:
Znakem filozofického myšlení je kritika založená na argumentaci (zdůvodňování).
Platí: když neargumentujete a nezdůvodňujete, tak nefilozofujete.
1.1.4 Základní otázky a struktura filozofického tázání.
Německý filozof Immanuel Kant (1724- 1804) ve své práci „Kritika čistého rozumu“ formuluje čtyři základní otázky, kterým odpovídají čtyři základní části filozofie:
Co mohu vědět? – Teorie poznání: Učení o povaze, zdrojích a limitech poznání
Co mám konat? – Etika: Učení o morálce, dobru a o tom, co určuje naše jednání
V co mohu doufat? – Metafyzika: Učení o bytí, o jeho povaze, důvodech, příčinách
Kdo je člověk? – Filozofie člověka: Učení o povaze a smyslu lidské existence
K přemýšlení a diskusi:
Několik příkladů, kdy slovo „filozofie“ není použito ve správném významu. Pokuste se slova „filozofie či filozofovat“ nahradit významově adekvátním pojmem.
a)„Každý člověk je filozofem, všichni filozofujeme“.
Filozofie není ani jen tajemnou moudrostí, kterou jsou obdaření jen někteří jedinci, ale ani něco samozřejmého, k čemu stačí jen selský rozum. Rakousko-britský filozof Karl R.Popper (1902-1994) k tomu uvádí: „Všichni lidé mají nějakou filozofii, ať to vědí či ne. Předpokládejme, že tato naše filozofie nemá valnou cenu. Ale její vliv na naše myšlení a jednání je přímo katastrofální. Proto je nutné, abychom své filozofie kriticky zkoumali. To je úloha filozofie“.
POPPER, R. Karl. Logika vědeckého zkoumání. Praha: OIKOYMENH, 1999, s. XXV.
b)„Když s někým diskutujeme, tak již filozofujeme“.
Filozofie není jakákoli diskuse, není jen nahodilou snůškou názorů. „Cílem filozofie je logické vyjasňování myšlenek. Filozofie není nauka, ale činnost. Filozofické dílo se skládá v podstatě z objasňování. Výsledkem filozofie nejsou „filozofické věty“, nýbrž objasnění vět. Filozofie má vyjasňovat a přesně vymezovat myšlenky, které jinak jsou jakoby zakalené a mlhavé.“
WITTGENSTEIN, Ludvik. Tractatus logico-philosophicus. Praha:OIKOYMENH, 1993, 4.112, s. 59.